Američtí vlastníci GE Money Bank dnes oznámili, že jeden z největších bankovních domů v Česku nabídnou investorům na burze. Pražský parket by se tak mohl stát dějištěm největšího úpisu akcií ve střední a východní Evropě od roku 2011.

Podle mluvčího Burzy cenných papírů Praha Jiřího Kovaříka Američané dnes sice oznámili, že takzvané IPO (primární úpis akcií na burze) je pro ně preferovanou variantou, nemusí to ale znamenat, že se s akciemi GE Money Bank opravdu začne v Praze obchodovat.

"Dnešní oznámení ještě neznamená, že k dokončení celého procesu vstupu GE Money Bank na pražskou burzu opravdu dojde. Kdykoliv může přijít kupec, který do firmy vstoupí a celý proces zvrátí," řekl.

Zadní vrátka si nechává i samotná GE, která do záplavy právních formulací, jíž oznámení o prodeji přes pražskou burzu doprovodila, mimo jiné uvedla: "Zveřejnění záměru vstoupit na burzu neznamená, že IPO proces bude skutečně dokončen, což závisí na aktuálních tržních podmínkách."

Historie pražské burzy ostatně několik případů, kdy z úpisu sešlo, zná. Důvodem odstoupení od IPO je nejčastěji příchod investora, který firmu ještě před vstupem na burzu odkoupí, nebo nedůvěra na trzích. Roli při "blufování" může hrát i i snaha zajistit firmě publicitu.

Přehled nejznámějších firem, které na burzu nakonec nevstoupily


DSC 7814Oskar (2005)

Uvedení akcií na burze v Praze nebo Londýně zvažovala na začátku roku 2005 kanadská společnost TIW, majitel telekomunikačního operátora Oskar. V březnu téhož roku se ale nakonec dohodla na prodeji Oskara britské společnosti Vodafone.

Kupní cena, která zahrnovala i 80procentní podíl v rumunském operátorovi MobiFon, dosáhla 3,5 miliardy dolarů.


ČSOB vydala zprávu o společenské odpovědnosti.

ČSOB (2011)

Belgická skupina KBC uvažovala o prodeji části svého podílu v bance ČSOB v roce 2011. Tuto možnost popsala ve strategickém plánu zabývajícím se postupem banky při splácení státní pomoci, díky níž přečkala finanční krizi.

Prodej zhruba 40 procent v české bance měl sedmimiliardového dluhu pokrýt přibližně 2,2 miliardy eur. K transakci ale nakonec nedošlo. KBC si ČSOB cenila natolik, že rozhodla situaci řešit prodejem jiných aktiv a v nejziskovější české bance si ponechala stoprocentní podíl.

Šéf pražské burzy Petr Koblic tehdy Hospodářským novinám řekl, že s emisí akcií ČSOB nikdy příliš nepočítal. "Emitentů, kteří před sebou mají dvě až tři cesty a do poslední chvíle se rozhodují, kterou půjdou, a jedna z nich je může teoreticky být vstup na burzu, takových jsme tu za posledních pět let měli deset. A jestli vyšly tři? Už jsem na takový vývoj zvyklý," řekl s nádechem rezignace Koblic.


Pobočka cestovní kanceláře Exim Tours.Exim Tours (2011)

Majitel cestovní kanceláře Exim Tours Ferid Nasr v roce 2011 oznámil, že sloučí všechny své firmy do jednoho holdingu. Kromě české Exim Tours se do něj začlenily také Kartago Tours Slovakia, Kartago Tours Hungary a Exim Tours Poland.

Nasr tvrdil, že menší část akcií nově vzniklé společnosti nabídne do dvou až tří let na pražské burze, a získá tak peníze na další rozvoj. Šlo ale o taktickou hru, Nasr byl v té době již v závěrečné fázi jednání s přímým investorem z Německa, kterému nakonec firmu prodal přímo.


mountfieldMountfield (2012)

Známý český prodejce zahradní techniky v roce 2012 zveřejnil svůj záměr uvést část akcií na pražskou burzu. Podle vyjádření jednoho ze spolumajitelů firmy Ivana Drbohlava se mělo jednat až o čtyřicetiprocentní vlastnický podíl.

Peníze od investorů chtěla použít na rozšíření svých aktivit do zahraničí a na další akvizice výrobců zahradní techniky. IPO se neuskutečnilo, firma oznámením zjišťovala, jaká je na trhu situace a zda je o její akcie zájem. Podle analytiků byla navíc firma na obchodování na burze příliš malá.


Slovak Telekom provozuje mobilní služby společnosti T-Mobile. Ilustrační fotoSlovak Telekom (2015)

Loni slovenská vláda chtěla prostřednictvím primárního úpisu akcií privatizovat téměř poloviční podíl v telekomunikační firmě Slovak Telekom. S jejími cennými papíry se mělo obchodovat v Praze, Bratislavě a Londýně. Poptávka investorů v poslední den úpisu převyšovala nabídku asi 1,5krát. Analytici odhadovali, že by celková velikost emise mohla dosáhnout 750 milionů eur. 

S akciemi Slovak Telekomu se ale na burzách nakonec obchodovat vůbec nezačalo. S nabídkou na koupi celého prodávaného podílu za vyšší cenu přišel na poslední chvíli německý Deutsche Telekom a slovenská vláda emisi den před zahájením obchodování zrušila. Německá firma, která v té době už ve Slovak Telekomu vlastnila 51 procent akcií, získala za 900 milionů i zbývající podíl, a slovenského operátora tak zcela ovládla.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru