O bratranci syrského prezidenta Bašára Asada - Ramim Machlúfovi - se mluvilo jako o chodící reklamě na korupci. Americké tajné služby ho dlouho podezřívaly z "parazitování na syrském režimu". Důkazy proti němu ale přinášejí až dokumenty zveřejněné v souvislosti s aférou Panama Papers. 

Panamská právní společnost Mossack Fonseca, která měla v této kauze poskytovat krytí problematickým firmám a transakcím, má ale na diktátorský režim Bašára Asada asi ještě těsnější vazby. Na seznamu firem registrovaných v daňových rájích figurují také tři syrské ropné a telekomunikační společnosti – Pangates International, Maxima Middle East Trading a Morgan Additives Manufacturing. 

Tyto firmy s oficiálním sídlem na Seychelách měly sloužit k obcházení mezinárodních sankcí. Peníze z nich měly přímo financovat válku v Sýrii, která od roku 2011 stála podle odhadů život až půl milionu Syřanů a pomohla odstartovat uprchlickou krizi, jež sužuje Evropu. 

Vypečený bratranec

Americké tajné služby sledovaly Machlúfa už delší dobu. V roce 2008 ho označily za "člověka zevnitř režimu, který benefituje z tamější všudypřítomné korupce". Úřady USA na něj poté uvalily sankce, píše britský list The Guardian na svém webu.

S právní firmou Mossack Fonseca spolupracoval Machlúf od roku 2000. Měl s ní dokonce tak dobré vztahy, že právníci s ním v lednu 2011 - když válka v Sýrii začala nabývat strašlivých rozměrů - proti doporučení vlastních poradců odmítli ukončit spolupráci. 

Panamská firma mu pomohla založit několik stínových firem. Nejúspěšnějším projektem se stala poradenská společnost Drex Technologies SA, založená před šestnácti lety na Britských Panenských ostrovech. Právě kvůli ní se začaly úřady v roce 2010 o Syřana zajímat a velmi brzy odhalily jeho nelegální aktivity spojené s korupcí a vazby na syrskou vládu.

Evropská unie se v této souvislosti rozhodla uvalit na Machlúfa v květnu 2011 sankce. Ačkoliv ty byly pro právní firmu na rozdíl od amerických postihů závazné, společnost Mossack Fonseca ještě několik měsíců váhala.

Nakonec se v září téhož roku definitivně rozhodla se syrským podnikatelem rozvázat styky.

Rami Machlúf, který je s Asadem spřízněn přes rodinu diktátorovy matky, patří mezi nejvlivnější syrské magnáty. Před válkou měla jeho rodina majetek více než za pět miliard dolarů a kontrolovala 60 procent syrské ekonomiky. Kromě společností v bankovnictví vlastnil Machlúf také největšího syrského mobilního operátora Syriatel.

Peníze na občanskou válku

Jiné tři syrské společnosti z Panama Papers i přes americké sankce zajišťovaly ropu a letecké palivo, které vládní jednotky s nejvyšší pravděpodobností používaly pro své vojenské akce. Právě letecké útoky způsobily za šest let války největší oběti a škody. Jen samotná firma Pangates - klient právní firmy Mossack Fonseca po dobu deseti let - poskytla Asadovi tisíc tun paliva potřebného pro fungování vojenských letadel. Jak píše server indianexperess.com, bez přispění offshorových společností by vzdušné útoky nebyly možné.

Podle zveřejněných dokumentů minimálně s Pangates spolupracovala právní firma Mossack Fonseca  ještě devět měsíců po uvalení amerických sankcí v červnu 2014. Společnost patří skupině Abdulkarim se sídlem v Damašku, která má podle deníku Le Monde blízkou vazbu na syrskou vládu.