Kousek od českých hranic stojí továrna budoucnosti, kde výrobu organizují samotné produkty a stroje, které mezi sebou komunikují. Závod Siemens EWA v bavorském Amberku je jedním z prvních příkladů čtvrté průmyslové revoluce v praxi. Německé továrně se díky novému systému řízení podařilo při stejném počtu zaměstnanců zvýšit objem produkce sedmkrát. Zatímco dnes principy takzvaného Průmyslu 4.0, jako jsou digitalizace, automatizace či robotizace, pomáhají firmám zvyšovat produktivitu a zlepšovat kvalitu výroby, v budoucnu nepůjde jen o konkurenční výhodu, ale o nutnost pro přežití podniku. Shodli se na tom účastníci kulatého stolu Hospodářských novin na téma čtvrtá průmyslová revoluce.

"Svět byznysu se dnes přesouvá na internet a zákazníci požadují řešení na míru za cenu sériové výroby. Dodavatelé se musí přizpůsobovat měnící se poptávce a uzpůsobit tomu i své výrobní technologie. Čtvrtá průmyslová revoluce je reakcí právě na tyto změny," vysvětluje Eduard Palíšek, generální ředitel společnosti Siemens Česká republika. Zatímco dosud se rozlišovala kusová, sériová a hromadná výroba, nyní se objevuje nový pojem − individualizovaná hromadná výroba. Dochází tak k produkci velkého množství výrobků, které nejsou stejné, ale podobné. "Umožňuje to takzvané digitální dvojče produktu, což je virtuální obraz budoucího výrobku. Díky tomu sám produkt říká výrobní lince, co s ním má udělat," popisuje Palíšek.

Technologie pronikají nejrychleji do oblasti průmyslu, i proto se dnes mluví o čtvrté průmyslové revoluci. Jak ale upozorňuje ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického Vladimír Mařík, postupně budou mít tyto změny dopad i na oblast dopravy či energetiky a časem se projeví jako celospolečenský fenomén. "Průmysl 4.0 je pracovní název pro začátek tohoto procesu. Projevuje se právě v oblasti průmyslu, který je na tuto situaci nejlépe připraven. Jde o změnu způsobenou sbližováním virtuálního a fyzického světa," říká Mařík.

Podle Martina Záklasníka, ředitele marketingu pro obchodní klientelu společnosti T-Mobile Česká republika, je základním předpokladem pro Průmysl 4.0 digitalizace. "Je potřeba sbírat velké množství dat, bezpečně je ukládat a pomocí algoritmů vyhodnocovat. Na základě toho je možné zefektivnit výrobu. Například technologická firma Foxconn v Kutné Hoře přiřazuje na lince každému zaměstnanci takový počítačový server, při jehož montáži dosahuje nejvyšší produktivity. Montéry zároveň kontroluje kamera, která je nepustí na další krok, dokud stávající neudělají správně," líčí Záklasník. Kromě digitalizace provází příchod čtvrté průmyslové revoluce také automatizace. "Roboti nahrazují pracovníky v případech, kdy je práce monotónní a těžká. U mnoha činností ale nadále zůstane role člověka nenahraditelná," říká Mařík z ČVUT.

Pod jeho vedením vznikl dokument Národní iniciativa Průmysl 4.0, který loni v září představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Text, na jehož tvorbě se podílelo 87 autorů z akademické i výrobní sféry, má být vodítkem pro firmy i státní správu při realizaci čtvrté průmyslové revoluce. "Inspirovali jsme se zahraničím. Všechny vyspělé průmyslové země se snažily vytvořit strategii reagující na technologický vývoj. Vládě chceme dokument předložit ke schválení do konce dubna," uvádí náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický.

Příležitost i hrozba

Spíše než o revoluci jde podle něj o evoluční proces, který je ale velice rychlý. "Česká republika je v podstatě nejprůmyslovější zemí v Evropě, takže je to pro nás obrovská příležitost, ale i hrozba. Pokud nezachytíme technologický trend, může se stát, že už nebudeme průmyslovou velmocí a postupně ztratíme pozice, které dnes máme," varuje Muřický. Stát by proto podle jeho slov měl prostřednictvím dotací podpořit malé a střední firmy, aby mohli i menší hráči investovat do nových technologií.

Vedle investic vnímá Muřický jako další důležitou oblast vzdělávání. "Je potřeba, aby se čtvrté průmyslové revoluci přizpůsobovalo i školství. Stát by měl pomoci také s rekvalifikací stávajících zaměstnanců, aby našli uplatnění i v budoucí digitalizované a automatizované výrobě," říká Muřický.

Začít co nejdříve se změnami v oblasti školství považuje za prioritu i Mařík z ČVUT. "Musíme se posunout od úzce specializovaných oborů k průřezovým. Potřebujeme vychovávat inženýry s širším rozhledem, aby přemýšleli systémově a k řešení úkolů používali mezioborové metodiky. Změna myšlení je nutná nejen u studentů technických oborů, ale i společenskovědních. Ti se budou muset naučit pracovat s novými byznysmodely a organizovat měnící se trh v digitálním světě," tvrdí Mařík.

Česká republika by se podle něj mohla inspirovat v Německu, kde vznikají takzvané testbedy, tedy jakési poloprovozy na rozhraní akademické a průmyslové sféry. "Dávají příležitost prolomit bariéru mezi těmito dvěma světy. Zároveň umožňují vzdělávat inženýry přímo na výzkumných projektech a přenášet výsledky výzkumu vysokých škol do firem a případně je exportovat do zahraničí. Za podpory Siemensu se nyní na ČVUT snažíme dát jeden takový testbed dohromady," podotýká Mařík.

Do centra pozornosti se v souvislosti se čtvrtou průmyslovou revolucí dostává také nárůst množství dat a otázka jejich bezpečnosti a přenosu. Dokument Národní iniciativa Průmysl 4.0 proto jako jednu z podmínek úspěšného nástupu Průmyslu 4.0 uvádí kvalitní celoplošné pokrytí vysokorychlostním internetem napříč republikou. "Pokrytí rychlým mobilním internetem je na úrovni 96 procent české populace. Stále jsou tam bílá místa, která se snažíme dopokrývat. Další oblastí je síť pro internet věcí, tedy chytrá zařízení propojená pomocí internetu. V současnosti se společností SimpleCell Networks pracujeme na celorepublikovém pokrytí sítí SIGFOX, momentálně už pokrýváme více než polovinu měst a obcí ČR," líčí Záklasník z T-Mobilu.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Čtvrtá průmyslová revoluce je v jeho očích zásadní změnou a firmy, které se jí v horizontu pěti až sedmi let nepřizpůsobí, budou muset bojovat o přežití. "Největším rizikem je bagatelizace a tvrzení, že firmy mají na výběr jít do toho, či nejít. Neměly by si klást otázku, jestli do toho budou investovat, ale kdy a jak," říká Záklasník. Pokud tak podniky neučiní, hrozí podle něj české ekonomice, která má spolu s Německem a Itálií nejvyšší podíl průmyslu na HDP v Evropské unii, ztráta konkurenceschopnosti a zvýšená nezaměstnanost.

Naopak toho, že by kvůli postupující automatizaci přišlo velké množství lidí o práci, se podle jeho slov není třeba obávat. S tím souhlasí i Palíšek ze Siemensu. "Představy, že všechny továrny budou plně robotizované bez lidí, jsou mylné. My například máme v jednom závodu linku na principu Průmyslu 4.0 a tam není jediný robot. Jsou tam lidé, kteří jsou instruováni výrobkem. Podobné automatizované návody na práci naopak umožní zapojit i méně kvalifikované pracovníky," tvrdí Palíšek i přesto, že dokument Národní iniciativa Průmysl 4.0 před zhoršením uplatnitelnosti málo kvalifikované pracovní síly varuje. Text uvádí, že čtvrtá průmyslová revoluce povede k zániku určitých profesí či odvětví, ale zároveň ke vzniku nových. "Podle jedné studie bude 60 procent dětí, které dnes vstupují do vzdělávacího procesu, pracovat v oborech, které ještě nejsou známy," uvádí Palíšek.

Podle Maříka z ČVUT by si každá firma měla na základě dlouhodobých vizí stanovit konkrétní kroky, které udělá ve snaze přizpůsobit se čtvrté průmyslové revoluci. "Bude to dlouhý proces, tedy evoluce, ale v myšlení lidí bude muset dojít k revoluci," uzavírá Mařík.

 

Kulatý stůl: Průmysl 4.0 a jeho zavádění v Čechách

 

Kulatý stůl: Průmysl 4.0 a jeho zavádění v Čechách