Jaké knihy teď máte na nočním stolku?
Mám jich rozečtených víc, ale naše malé děti mi je pořád někam schovávají a ztrácím přehled. Čtu Khaleda Hosseiniho a jeho A Thousand Splendid Suns nebo Bulgakovova Mistra a Markétku. Tuhle knížku jsem sice už dříve četl, ale asi špatně.
Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?
Asi Milana Kunderu, styl jeho románů mi sedí a jeho hru s ním hraji rád. Ale mou nejoblíbenější knihou je Spolčení hlupců od Toola, hlavní hrdina Ignacius je tak skvělý, že pár stránek s ním stačí na dobrou náladu.
Co jste četl, když jste byl malý kluk?
Měl jsem rád indiánky o Tekumsehovi, prostě mě bavil neohrožený náčelník.
Existuje kniha, která vás oslovila natolik, že vlastně předznamenala i vaše další směřování, či dokonce volbu profese?
Asi vás neovlivní a nenasměruje jen jedna kniha, ale je to soubor více podnětů a inspirací. Pro mě bylo důležité si přečíst Liquid Modernity od Zygmunta Baumana, který se zabývá tím, jak chápat dnešní společnost v jejím pohybu, nejistotě a zmatku. Anebo nedávno mě velmi oslovilo Mystérium kapitálu od Hernanda de Sota, kde se mimo jiné řeší příčiny nerovnosti ve světě.
Předpokládám, že jste obklopen spoustou odborných či právnických knih. Máte rád také beletrii, která se nějak vztahuje k vaší profesi?
Je umění napsat odbornější knihu záživně a s příběhem, génius je v tom Michael Lewis − mám rád jeho knihy o Wall Street. A obdivuji Václava Bělohradského pro jeho imaginaci a přesahy do řady oborů.
Kterou knihu byste si chtěl přečíst v situaci, kdy stále není dost času, ale víte, že to prostě musíte stihnout?
Možná knížky od Salmana Rushdieho nebo Umberta Eca, lákají mě svými tématy, ale jejich délka mě ničí. Ale čas by si člověk najít měl.
S kterou spisovatelkou byste šel rád na skleničku?
Se svou ženou, pod pseudonymem Radka Dráčková teď vydala svou první knížku pro děti, Zanzibar jak vyšitý, která je unikátní tím, že jsou ilustrace ušité a celé je to fakt krásné. Nejradši bych ji vzal na dlouhý let, zase někam do pořádné Afriky.
Prozraďte nám jméno autora, s nímž byste se nenudil při 10hodinovém letu nebo při ročním pobytu na pustém ostrově. O čem byste si povídali?
Letěl bych s Orhanem Pamukem. Jeho Sníh jsem četl při cestě po východě Turecka a perfektně mi to doplnilo zážitky. Ptal bych se ho na Východ a Západ, na tu propletenou historii, a na malé zázraky po cestě. A na pustém ostrově? Tam by mohla být sranda třeba s Nickem Hornbym.
