Sledování dat úřadů, jejich sdílení či zveřejňování je od loňského podzimu výrazně jednodušší. Novela zákona o svobodném přístupu k informacím odstranila poslední z větších bariér, které stály mezi orgány veřejné moci a občany − sice zveřejněná, ale technicky nedostupná data.

Zákon nově přikazuje několika tisícům institucí, aby informace, jež povinně nebo dobrovolně zveřejňují, publikovaly v otevřeném, a pokud je to možné, i ve strojově čitelném formátu. Novinka si vysloužila nominaci na Zákon roku 2015.

Podle Matúše Tutka z Ambruz & Dark Deloitte Legal se díky ní otevřel prostor pro komerční využití informací veřejného sektoru pro všechny, kteří naleznou způsob, jak proměnit informace v obchodní příležitost.

Seriál Zákon roku

◼ 18. 3.: Registr smluv
◼ 19. 3.: Zákon o účetnictví
◼ 20. 3.: Novela veřejných zakázek
◼ 21.3.: Investiční pobídky
◼ 22.3.: Přístup k informacím

"Veřejná správa disponuje řadou publikovatelných informací, které je možné využít v rámci podnikatelské činnosti," souhlasí Petr Mlsna, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a archivnictví.

"Novela činí z práva na informace obor budoucnosti pro komerční využití hromadných dat, nové aplikace a rozvoj ICT byznysu," řekl František Korbel z Havel, Holásek & Partners. Právo na informace podle něj už není pouze základním politickým právem, ale také právem majetkovým.

Revoluční data

Největší dopad na společnost bude mít podle předkladatelů zákona právě otevřený formát dat, který není závislý na specifickém vybavení počítače a k jeho přečtení stačí běžně dostupný software.

Novela také umožnila, aby se individuální žadatelé o informace, které se v průběhu času mění či doplňují, mohli dostávat k datům on-line. "Novelu považuji za krok správným směrem, tedy ke stavu, aby informace byly zpracovávány moderním způsobem," řekla předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů.

Novelu přesto jako revoluční nevnímá. "Stejná data mohla a měla být zveřejňována i před novelou. Řada povinných subjektů tak již činila i v onom otevřeném a strojově čitelném formátu," míní Janů.

Chystá se národní katalog

Ministerstvo vnitra podle náměstka Mlsny nezaznamenalo od účinnosti zákona žádné problémy se zveřejňováním. Resort chce proto jít v dohledné době ještě dál. "Dalším krokem je stanovení povinně zveřejňovaných datových sad. Tím se počet publikovaných dat zvýší, standardizuje a zpřístupní na jednom místě," popsal Mlsna změny, které právě projednává Legislativní rada vlády.

Vzniknout by měl také Národní katalog, který by odkazoval na zdroje otevřených dat. "V rovině individuálních žádostí o informace, což je v zásadě problematika, kterou zákon o svobodném přístupu k informacím řeší nejvíce, pak diskutujeme odstranění některých zásadních nedostatků objevujících se napříč aplikační praxí," popsal Mlsna s tím, že jde například o ukončení administrativního "ping-pongu", kdy je žádost o informace dokola odmítána a nadřízeným úřadem pak zase povolována. "Zvažuje se také zakotvení důvodu pro odmítnutí žádosti spočívajícího v šikanózním výkonu práva," řekl Mlsna.

Předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Janů však varuje před přílišnou otevřeností. "Za rizikové lze považovat, a to chci zdůraznit, vlastně každé zpřístupnění či zveřejnění bez důsledné předběžné rozvahy, zda a jak mohou být data zneužita," řekla. Nepromyšlené zveřejnění na internetu podle ní může snadno vést ke krádeži a zneužití identity.

Související