Energetická skupina ČEZ chce pokračovat v dalších jednáních o podmínkách prodeje uhelných dolů a elektráren švédského koncernu Vattenfall. Rozhodla se proto nepodat závaznou nabídku na jejich koupi.

Místo toho ČEZ odeslal dopis švédské vládě a požádal o aktualizaci podmínek, za nichž Vattenfall prodá.  Švédská vláda je stoprocentním majitelem Vattenfallu.

“Společnost je i nadále připravena jednat o jiných podmínkách a variantách prodeje,” uvedla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová v tiskové zprávě. O jaké podmínky nebo varianty se jedná, Půlpánová nespecifikovala.

Energetický a průmyslový holding Patrika Tkáče a Daniela Křetínského a Czech Coal Pavla Tykače podle informací HN závaznou nabídku podaly.

Cena není hlavní kritérium

Již koncem minulého týdne se objevily informace zevnitř švédské firmy, že ani jedna z nabízených cen není pro Vattenfall zajímavá. A firma tak prý zvažuje založení speciálního fondu, do kterého by svoje aktiva převedla a který by spravovala německá společnost Staeg, která chtěla o  elektrárny také původně soutěžit.

Cena je sice důležitá pro švédskou společnost, pro české zájemce je ale u jejich nabídek až na třetím či čtvrtém místě. "Někoho to může překvapit, ale opravdu není cena nejdůležitější součástí našich nabídek. Ty jsou velmi komplikované a obsahují spousty podmínek," říká zdroj HN z jedné ze jmenovaných firem, který nechce být kvůli dohodě o mlčenlivosti jmenován.

Rizik je tam totiž spousta. Z dlouhodobého hlediska to jsou nejistoty ohledně politiky německé vlády. Ta se dlouhodobě staví proti uhlí a jádru a prosazuje obnovitelné zdroje. Investoři se tak oprávněně obávají, zda současná či budoucí vláda neudělá rozhodnutí podobné tomu z jara 2011, kdy v reakci na fukušimskou katastrofu tamní vláda prakticky ze dne na den zavelela k odchodu od jádra. RWE, E.ON či právě Vattenfall tak musely okamžitě uzavřít některé jaderné elektrárny a dalším se výrazně zkrátila životnost. Dodnes se s vládou soudí o desítky miliard eur.

Prodej ve špatnou dobu

Aktuálně se ale kupec musí poprat i s dramatickým propadem cen elektřiny. Ty se jen za posledního čtvrt roku propadly prakticky o 25 procent na zhruba 21,50 eura za megawatthodinu. To je často méně, než jsou variabilní náklady některých černouhelných elektráren, které tak vyrábí prakticky se ztrátou. Týká se to hlavně nejmodernějších z nich, které ještě nemá firma odepsané.

Hovoří se tak o tom, že hodnota tamních aktiv je nyní záporná. "Nemyslím si ale, že by někdo nabídl zápornou cenu, to je hloupost. Je jen otázkou, jakou prémii Švédům dáte," říká zástupce dalšího z účastníků tendru.

Zájemci o německé elektrárny mají problém. Vláda jim negarantuje dobu jejich provozu - čtěte ZDE

Vattenfall je po RWE a E.ON třetím největším producentem elektřiny v Německu. Patří mu 13 procent trhu, což jsou téměř tři miliony zákazníků. Většinu produkce má Vattenfall založenou na fosilních palivech. Jeho elektrárny tvoří desetinu emisí CO2 v Německu.

Vattenfall v Sasku prodává čtyři elektrárny a pět dolů, které je zásobují. Součástí tendru je také deset vodních elektráren. Celkový výkon všech elektráren dosahuje 11 tisíc megawattů.