Energetická skupina ČEZ chce pokračovat v dalších jednáních o podmínkách prodeje uhelných dolů a elektráren švédského koncernu Vattenfall. Rozhodla se proto nepodat závaznou nabídku na jejich koupi.

Místo toho ČEZ odeslal dopis švédské vládě a požádal o aktualizaci podmínek, za nichž Vattenfall prodá.  Švédská vláda je stoprocentním majitelem Vattenfallu.

“Společnost je i nadále připravena jednat o jiných podmínkách a variantách prodeje,” uvedla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová v tiskové zprávě. O jaké podmínky nebo varianty se jedná, Půlpánová nespecifikovala.

Energetický a průmyslový holding Patrika Tkáče a Daniela Křetínského a Czech Coal Pavla Tykače podle informací HN závaznou nabídku podaly.

Cena není hlavní kritérium

Již koncem minulého týdne se objevily informace zevnitř švédské firmy, že ani jedna z nabízených cen není pro Vattenfall zajímavá. A firma tak prý zvažuje založení speciálního fondu, do kterého by svoje aktiva převedla a který by spravovala německá společnost Staeg, která chtěla o  elektrárny také původně soutěžit.

Cena je sice důležitá pro švédskou společnost, pro české zájemce je ale u jejich nabídek až na třetím či čtvrtém místě. "Někoho to může překvapit, ale opravdu není cena nejdůležitější součástí našich nabídek. Ty jsou velmi komplikované a obsahují spousty podmínek," říká zdroj HN z jedné ze jmenovaných firem, který nechce být kvůli dohodě o mlčenlivosti jmenován.

Rizik je tam totiž spousta. Z dlouhodobého hlediska to jsou nejistoty ohledně politiky německé vlády. Ta se dlouhodobě staví proti uhlí a jádru a prosazuje obnovitelné zdroje. Investoři se tak oprávněně obávají, zda současná či budoucí vláda neudělá rozhodnutí podobné tomu z jara 2011, kdy v reakci na fukušimskou katastrofu tamní vláda prakticky ze dne na den zavelela k odchodu od jádra. RWE, E.ON či právě Vattenfall tak musely okamžitě uzavřít některé jaderné elektrárny a dalším se výrazně zkrátila životnost. Dodnes se s vládou soudí o desítky miliard eur.

Prodej ve špatnou dobu

Aktuálně se ale kupec musí poprat i s dramatickým propadem cen elektřiny. Ty se jen za posledního čtvrt roku propadly prakticky o 25 procent na zhruba 21,50 eura za megawatthodinu. To je často méně, než jsou variabilní náklady některých černouhelných elektráren, které tak vyrábí prakticky se ztrátou. Týká se to hlavně nejmodernějších z nich, které ještě nemá firma odepsané.

Hovoří se tak o tom, že hodnota tamních aktiv je nyní záporná. "Nemyslím si ale, že by někdo nabídl zápornou cenu, to je hloupost. Je jen otázkou, jakou prémii Švédům dáte," říká zástupce dalšího z účastníků tendru.

Zájemci o německé elektrárny mají problém. Vláda jim negarantuje dobu jejich provozu - čtěte ZDE

Vattenfall je po RWE a E.ON třetím největším producentem elektřiny v Německu. Patří mu 13 procent trhu, což jsou téměř tři miliony zákazníků. Většinu produkce má Vattenfall založenou na fosilních palivech. Jeho elektrárny tvoří desetinu emisí CO2 v Německu.

Vattenfall v Sasku prodává čtyři elektrárny a pět dolů, které je zásobují. Součástí tendru je také deset vodních elektráren. Celkový výkon všech elektráren dosahuje 11 tisíc megawattů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru