Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu na nulu a depozitní sazbu srazila hlouběji do záporného pásma. Program nákupů dluhopisů, jímž se banka už rok snaží podpořit ekonomiku a bezúspěšně zvýšit velmi nízkou inflaci v eurozóně, se zvyšuje na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu korun) z dosavadních 60 miliard eur.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Euro v reakci na rozhodnutí ECB nejprve oslabilo o 1,6 procenta na úroveň 1,0825 dolaru za euro. Po chvíli ale nastal obrat a společná evropská měna posílila až nad 1,11 dolaru za euro.

Analytici další uvolnění měnové politiky očekávali. Shodovali se na tom, že ECB sníží depozitní sazbu o jednu desetinu procentního bodu na -0,4 procenta.

Při záporné depozitní sazbě musí banky za peníze uložené u ECB platit, což by je mělo nutit k většímu poskytování půjček. Snížení základní sazby z dosavadního rekordního minima 0,05 procenta finanční trhy nečekaly. 

Navýšení programu kvantitativního uvolňování o 20 miliard eur měsíčně a jeho rozšíření na korporátní dluhopisy je pro investory rovněž překvapením.

Opatření mají podpořit ekonomiku zemí eurozóny a vést k růstu inflace. Eurozóna se v únoru vrátila do deflace, když se spotřebitelské ceny meziročně snížily o 0,2 procenta. Důvodem byly zejména klesající ceny energií.

Odhad letošního hospodářského růstu eurozóny snížila ECB na 1,4 procenta z prosincových 1,7 procenta. Zároveň očekává, že eurozóna zůstane několik následujících měsíců v deflaci. Odhad letošní míry inflace v eurozóně proto z prosincového jednoho procenta ECB snížila na 0,1 procenta.

Rozhodnutí ECB povede k většímu tlaku na posílení koruny. Česká národní banka tak bude muset zvýšit objem peněz, kterými udržuje korunu poblíž hranice 27 korun za euro. "Objem nutných intervencí ČNB může na základě dnešního opatření ECB vzrůst na zhruba 40 až 50 miliard korun měsíčně," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

"Rozhodnutí ECB je pozitivní zprávou pro korunu, která by mohla po krátké pauze opět zažít výraznější příliv horkých peněz. V takovém případě může i ČNB na konci měsíce seriózně zvažovat zavedení záporných sazeb," řekl hlavní ekonom poštovní spořitelny Jan Bureš.

Evropské akciové trhy v reakci na nečekaně silná opatření ECB rostly.

Německý index DAX během odpoledne rostl o 2,8 procenta, později se jeho růst zpomalil až na 0,6 procenta, panevreopský FTSEurofirst 300 přidal 0,4 procenta a pražská burza posílila o více než jedno procento, přičemž její růst táhly zejména bankovní tituly.

Zápornou sazbu banka zavedla poprvé v červnu 2014

Zápornou depozitní sazbu zavedla ECB poprvé v červnu 2014. Komerční banky tak začaly platit za peníze, které mají u ECB krátkodobě uložené. Z původní úrovně -0,1 procenta se sazba v září 2014 snížila o jednu desetinu procentního bodu. Další propad hlouběji do záporu přišel v prosinci 2015, kdy depozitní sazba klesla na -0,3 procenta.

Program kvantitativního uvolňování zahájila ECB loni v březnu. Od té doby nakupuje každý měsíc vládní dluhopisy zemí eurozóny a další aktiva za 60 miliard eur měsíčně. V prosinci 2015 šéf ECB Mario Draghi oznámil, že program nákupu dluhopisů prodlouží nejméně o šest měsíců. Kvantitativní uvolňování tak skončí nejdříve v březnu 2017.

ECB zaplatí bankám, které si od ní půjčí a peníze poskytnou na úvěr

V rámci nového úvěrového programu chce Evropská centrální banka platit komerčním bankám, které si od ní vypůjčí peníze a ty následně poskytnou jako úvěr firmám a spotřebitelům.

Kromě toho, že mohou banky získat bezúročné úvěry se čtyřletou splatností, poskytne jim ECB i další výhodu. Pokud budou komerční banky poskytovat vyšší objem půjček firmám a spotřebitelům, ECB jim dá navíc 0,4 procenta z hodnoty úvěru.

ECB nabídne tyto úvěry bankám celkem ve čtyřech kolech, první z nich bude v červnu. Doufá přitom, že program zpřístupní půjčky spotřebitelům i podnikům, a podpoří tak hospodářský růst v eurozóně.

Někteří kritici ale upozorňují, že podobné programy ECB v minulosti nefungovaly a že za nedostatečným objemem půjček podnikům a spotřebitelům nestojí jejich vysoké náklady, ale nepříznivé ekonomické podmínky.

ECB stanovila jako horní limit programu 1,7 bilionu eur (46 bilionů korun). Skutečná výše úvěrů poskytnutých bankám ale pravděpodobně bude mnohem nižší.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru