Ke konci letošního února evidovaly úřady práce 461 254 uchazečů o zaměstnání. To je o 6149 méně než v lednu a o 86 863 méně než v únoru 2015. Takzvaných dosažitelných uchazečů, kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do vhodného zaměstnání, bylo letos v únoru 443 566.

Prostřednictvím úřadů práce nabízeli zaměstnavatelé 114 826 volných pracovních míst, což je téměř o 46 tisíc více než před rokem. Podíl nezaměstnaných osob klesl v únoru na 6,3 procenta z lednových 6,4 procenta, před rokem dosahoval 7,5 procenta. Údaje zveřejnil Úřad práce ČR.

Na jedno volné pracovní místo připadají v současné době v průměru čtyři uchazeči, zatímco před rokem jich bylo osm. Nejhorší situace je nyní v okresech Karviná (20,5 uchazeče na jedno místo), Ústí nad Labem (15), Chomutov (14,5), Most a Bruntál (shodně 11,7), Hodonín (11,1), Znojmo (10,9) a Jeseník (10).

Déle než rok jsou bez práce dvě pětiny (přesně 40 procent) nezaměstnaných. Na podporu v nezaměstnanosti má nárok 26,1 procenta uchazečů o zaměstnání. Na konci února evidovaly úřady práce 20 708 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých.

Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,5 procenta. Ženy se na celkovém počtu nezaměstnaných podílejí zhruba polovinou (48,9 procenta). Osoby se zdravotním postižením tvoří 12,9 procenta nezaměstnaných.

Nezaměstnanost v lednu 2016 v krajích (procenta)

Zdroj dat: Úřad práce

Nezaměstnaných nad 50 let stále přibývá

Průměrný věk nezaměstnaných činil v únoru 41,6 roku. Mezi evidovanými převažovali lidé nad 50 let – tvořili 31,7 procenta z celkového počtu uchazečů. "Jejich podíl stále roste. Mimo jiné i kvůli předsudkům a obavám zaměstnavatelů, že se starší ročníky hůře učí novým věcem, adaptují se na změny, jsou pomalejší a nezvládnou udržet krok s technologickým vývojem. Uchazeči si navíc mnohdy nevěří a zbytečně se podceňují," říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

V evidenci byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou.

Zaměstnavatelé měli v únoru největší zájem o pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, kováře a nástrojaře, pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy, slévače, svářeče či obsluhu pojízdných zařízení.

Dále hledali kuchaře (kromě šéfkuchařů), pomocné pracovníky v oblasti těžby a stavebnictví, prodavače, uklízeče, číšníky a servírky, pekaře, zdravotnický personál, šičky, učitele, prodavače vstupenek, obchodní zástupce, pracovníky v administrativě, pojišťovnictví, realitách, finančnictví a informačních službách, operátory call center nebo vychovatele ve školách v přírodě. "Přednost dávali kvalifikovaným specialistům s praxí," upřesňuje Beránková.

Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory – například svářeč, obráběč kovů, zámečník, elektrikář, seřizovač, nástrojař, soustružník, mechanik či obsluha CNC strojů. "Právě v této oblasti se firmy nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované a vhodné zaměstnance," dodává mluvčí.

Druhá nejnižší v EU

Česká nezaměstnanost je druhá nejnižší v Evropské unii. Podle jednotné metodiky Eurostatu dosahovala v lednu 4,5 procenta. Lépe na tom bylo jen Německo s 4,3 procenta. Následují Malta, Velká Británie (shodně 5,1 procenta), Lucembursko (5,8 procenta), Dánsko a Rakousko (shodně 5,9 procenta).

Nejvyšší nezaměstnanost v EU je naopak v Řecku (24,6 procenta v listopadu), Španělsku (20,5 procenta) a Chorvatsku (16,4 procenta).

Vývoj měsíční nezaměstnanosti v procentech

Komentář: Nezaměstnanost v meziměsíčním srovnání. Zdroj dat: Úřad práce