Čínské zásoby zahraniční měny klesají a nevalně je na tom i tamní export. V únoru tak klesl v meziročním srovnání o 25,4 procenta, na čemž se ale také výrazně podepsaly oslavy čínského Nového roku, který připadl na začátek února.
Devizové rezervy komunistické země se v únoru snížily na 3,2 bilionu dolarů, což je nejnižší hodnota od prosince 2011. Přesto ale dle údajů tamní centrální banky drží země největší zásobu zahraniční měny na světě. Analytici však očekávali ještě větší pokles.
Naopak silně podhodnotili vývoj čínského exportu, kterému přisuzovali pokles ve výši 12,5 procenta, přičemž se v úterý ukázalo, že skutečný propad byl zhruba dvakrát vyšší. Přebytek zahraničního obchodu tak v únoru dosáhl 33 miliard dolarů oproti očekávaným 50 miliardám. Jde tak o nejstrmější pokles od května roku 2009.
Hlavním důvodem nepříznivých čísel byly ale oslavy čínského lunárního roku. Tvrdí to alespoň analytik Julian Evans-Pritchard z Capital Economics. "V roce 2015 vyšly oslavy Nového roku neobvykle až ke konci měsíce, což vedlo obchodníky ke snaze vyřídit objednávky ještě před svátky. Proto loni ve stejný měsíc došlo k nárůstu exportu o 48 procent," uvádí. Právě velký loňský nárůst pak představuje nepříznivý srovnávací údaj a významně vysvětluje letošní výrazný propad.
Přesto v sobě ale číslo skrývá prohlubující se obavy z dalšího vývoje ekonomiky země středu. V roce 2015 se růst tamního hospodářství dostal na 6,9 procenta, což je nejméně za poslední čtvrtstoletí. Na letošní rok pak vláda stanovila cíl udržet ekonomický růst v rozmezí 6,5 až 7,0 procenta. Navíc dochází k silnému nárůstu zadlužení nejen firem, ale i domácností. Dalším problémem, kterému bude muset Čína čelit, je stárnoucí populace a schopnost zabezpečit důchody. Tuto komplikaci si částečně v minulosti způsobila sama politikou jednoho dítěte.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Agentura Moody's pak dokonce minulý týden pohrozila, že sníží úvěrový rating země. Agentura svoje rozhodnutí vysvětlila nejistotou, pokud jde o schopnost čínských úřadů zavádět hospodářské reformy. K rozhodnutí přispěla také rostoucí zadluženost čínské vlády.
Dalším problémem je již zmíněný útěk investorů. Odliv kapitálu z Číny se po překvapivé srpnové devalvaci jüanu zvýšil a podpořily ho také obavy ze zpomalení ekonomického růstu Číny a očekávané zvýšení úroků v USA. To přimělo čínskou centrální banku k prodeji dolarů na devizovém trhu, aby podpořila jüan a zasáhla proti takovému obchodování na devizovém trhu, které považovala za spekulativní.
