Registr smluv, který nařídí úřadům zveřejňovat kontrakty nad 50 tisíc korun, ještě ani nezačal fungovat, a poslanci už začali s jeho postupným rozebíráním. Ve středu v prvním čtení odhlasovali návrh ministra zemědělství Mariana Jurečky, aby se povinnost zveřejňovat smlouvy nevztahovala na státní podnik Budvar.

"Povinné zveřejňování smluv by mělo na hospodaření Budějovického Budvaru negativní důsledky zejména s ohledem na nutnost dodržování obchodního tajemství," píše ministr Jurečka v důvodové zprávě s tím, že státní podnik tím může přijít o zisky.

Paradoxní je, že přijímání zákona o registru smluv se o rok zdrželo právě kvůli Budvaru - speciální komise dlouhé měsíce hledala způsob, jak obchodní tajemství státního podniku ochránit.

"V zákoně vznikly speciální části šité na míru Budvaru, které mu umožňují nezveřejnit celý řetězec smluv, pokud by to znamenalo ohrožení obchodního tajemství," vysvětluje autor zákona Jan Farský ze Starostů. Jurečka však ochranu považuje za nedostatečnou.

Podle Farského je ale vyškrtnutí Budvaru to nejmenší - problém nastane, až poslanci v příštích týdnech začnou do Jurečkova návrhu přilepovat další a další výjimky. V kuloárech už lobbují zástupci některých organizací a v minulých týdnech se objevila řada prohlášení proti zveřejňování smluv i v médiích. A na plénu už dokonce padl i návrh, aby byla účinnost zákona pro jistotu rovnou odložena nebo aby byl registr zcela zrušen.

Konec biatlonu?

Dlouhodobě se zveřejňování smluv brání třeba Česká televize nebo Český rozhlas. Ředitel České televize Petr Dvořák už se o výjimku přihlásil na konci ledna v Senátu. "Tak jako zákonodárci uvažují, že novelou uleví Budějovickému Budvaru, který žije v konkurenčním prostředí a jejž může jeho vstup do registru smluv prakticky zničit, měli by se zamyslet i nad tím, že velký problém způsobili také nám," řekl senátorům.

Argumentoval například tím, že televize bude mít problém nakupovat sportovní přenosy nebo natáčet v zahraničí. "I tady existuje výjimka v zákoně, které mohou využít. Podle ní se nezveřejňují smlouvy, jejichž plnění je prováděno převážně mimo území republiky," argumentuje Farský.

Výjimky ze zákona by ráda dostala i státní zdravotnická zařízení - povinnost zveřejňovat smlouvy jim prý zkomplikuje nákupy léků. Šéf motolské nemocnice Miloslav Ludvík se dokonce obává, že pacienti budou kvůli nedostatku medikamentů umírat na sále.

Už při schválení zákona minulý rok poslanci propašovali do textu řadu výjimek. Smlouvy například nemusí zveřejňovat nejmenší obce, prezidentská kancelář, parlament, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv.

Povinnost zveřejňovat smlouvy začne platit letos v červenci, na návrh poslanců ale bude nejdříve fungovat v jakémsi zkušebním režimu - úřadům za nezveřejnění smlouvy nebudou hrozit žádné sankce. Teprve po roce začne zákon fungovat naplno a smlouva, která nebude do tří měsíců veřejná, bude automaticky neplatná.