Revolucí v boji proti daňovým únikům nazývá ministr financí Andrej Babiš start elektronické evidence tržeb, tedy modernější verze registračních pokladen. Zákon ve středu konečně schválili poslanci. Projděte si odpovědi na nejčastější otázky ohledně této nové povinnosti, které se také podrobněji věnují čtvrteční vydání HN a týdeníku Ekonom.
Koho se nová povinnost týká?
Zákon začne být účinný zřejmě od listopadu - hovoří se o "začátku osmého kalendářního měsíce po jeho vyhlášení", tedy zveřejnění ve Sbírce zákonů. K tomu dojde poté, co jej po poslancích schválí i Senát a podepíše prezident republiky.
V první fázi (tedy ještě před koncem letošního roku) se nová povinnost dotkne stravovacích a ubytovacích služeb – právě u restaurací a podobných zařízení dochází k výrazným daňovým únikům. O čtvrt roku později by se měla přidat oblast maloobchodu a velkoobchodu. Po patnácti měsících od účinnosti zákona se evidence rozšíří na další činnosti kromě řemeslníků, na něž se má začít vztahovat až po 18 měsících.
Tyto lhůty ale může ještě změnit ministerská vyhláška, vydaná na základě analýzy fungování evidence u restaurací a obchodů. Třetí a čtvrtá fáze navíc nastane až po volbách, takže nová vláda bude mít dost času projekt zastavit.
Na jaké platby se vztahuje?
Elektronická evidence se týká podnikatelů, kteří přijímají platby v hotovosti, kartou, šeky, stravenkami a podobně. Jde nejen o "kamenné" prodejny, ale také o stánky. Výjimku mají ti, kteří inkasují přímým převodem z účtu na účet, tedy typicky "na fakturu".
Evidence nebude povinná například ve školních jídelnách, na palubách letadel, z jízdného placeného v dopravních prostředcích nebo z provozování prodejních automatů a veřejných toalet. Z evidence budou vyloučeny tržby státu, krajů nebo obcí, pošt, bank, pojišťoven, investičních a penzijních fondů a energetických a vodárenských firem. Netýká se ani občasného přivýdělku – typicky prodej květin, ovoce nebo zeleniny z vlastní zahrady nebo z pořádání jednoho plesu či zábavy za rok.
Jak to v praxi proběhne?
Prostřednictvím pokladny nebo jiného zařízení (například chytrého telefonu nebo tabletu) zašle obchodník datovou zprávu o transakci finanční správě a ta během dvou sekund zašle zpět potvrzení s unikátním kódem účtenky o přijetí transakce. Podle chorvatských zkušeností, které jsou ministerstvu financí vzorem, je prý reálná doba odezvy v praxi jen 0,3 sekundy.
Po obdržení kódu ze serveru finanční správy jej zařízení vytiskne na účtenku, kterou vydá zákazníkovi.
Bude povinné převzít si účtenku?
Původní návrh počítal i s povinností převzít doklad na straně spotřebitele, ale bez sankce. Schválený návrh nepočítá ani s touto povinností, rozhodnutí je tedy plně na zákazníkovi. Motivací může být i "účtenková loterie" podle slovenského vzoru, jejíž možnou podobu zatím ministerstvo financí blíže neupřesnilo.
Dosud platí, že podnikatel musí vydat "účtenku" jen tehdy, pokud o to zákazník požádá. Nově by ji museli podnikatelé z oborů, na které se bude vztahovat elektronická evidence tržeb, vydat povinně vždy.
Co si musí podnikatel pořídit?
Ministerstvo zdůrazňuje, že pro elektronickou evidenci nejsou potřeba nová zařízení se speciální certifikací. Lze ji provozovat na běžných zařízeních, nicméně podnikatelé si musí upravit nebo pořídit software tak, aby uměl odeslat požadovaná data státu. Vzhledem k rozšíření internetu nehrozí ani vysoké náklady na připojení.
Úřad odhaduje, že drobného živnostníka přijde pokladna – pokud ji ještě nemá a vydává ručně psané doklady – na maximálně několik tisíc korun včetně připojení, u menšího počtu transakcí postačí třeba i chytrý telefon nebo tablet a tiskárna. Fyzickým osobám má tyto náklady zmírnit jednorázová daňová sleva ve výši 5000 korun. Větší firmy pak zaplatí řádově desítky tisíc.
Jsou to registrační pokladny?
Elektronická evidence tržeb je vlastně modernější verzí registračních pokladen. Jejich zavedení schválila už v roce 2005 tehdejší vláda vedená ČSSD, pro podnikatele měly být povinné od roku 2007. Hned po volbách v roce 2006 ale tuto povinnost zrušila nová vládní koalice v čele s ODS.
Výhodou elektronické evidence podle chorvatského modelu má být právě to, že není potřeba pořizovat zcela nová zařízení s certifikací. Systém má být co nejjednodušší, říká Babiš. Registrační pokladny jsou podle údajů ministerstva povinné na Slovensku, v Polsku, v Itálii, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Řecku, Litvě, Maltě či na Kypru.
Co když nefunguje připojení?
Jestliže bude systém přetížený nebo z jiného důvodu pomalý (doba odezvy zřejmě nad dvě sekundy), bude moci podnikatel vydat účtenku i bez čekání na odpověď serveru finanční správy, tedy bez unikátního kódu. Údaje pak musí zaslat po obnovení připojení, nejpozději ale do 48 hodin po transakci.
Pokud jde například o stánek na horách bez připojení k internetu, může finanční úřad udělit výjimku. Podnikatel pak pracuje v off-line režimu a stačí, když data zašle jednou za pět dnů.
Jaké hrozí sankce?
Novou povinnost má kontrolovat finanční a celní správa. Při neplnění zákona mohou situaci řešit jen napomenutím, případně pokutou až do výše 500 tisíc korun. Krajní sankcí pro podnikatele, kteří nebudou odesílat data finanční správě, může být uzavření provozovny či pozastavení výkonu činnosti – do doby zjednání nápravy. Vždy se má ale přihlížet ke konkrétním okolnostem, ojedinělosti případu a podobně – uvedené sankce jsou tedy maximální možné.
Co od toho vláda čeká?
Cílem je výrazné omezení daňových úniků, tedy lepší výběr daní, hlavně daně z příjmů a DPH. Chce také narovnat tržní prostředí, aby poctiví podnikatelé mohli konkurovat těm, kteří neplatí daně. Ministerstvo financí hovoří o přínosu přes deset miliard ročně pro státní rozpočet. V Chorvatsku došlo po zavedení systému k zásadnímu nárůstu vykazovaných tržeb, zdůrazňuje úřad.
Na straně státu má vybudování celého systému včetně hardwaru a programového vybavení přijít na 370 milionů korun. Náklady na provoz se pak každý rok odhadují podle týdeníku Ekonom na 250 milionů korun, přičemž významnou položkou budou mzdy nových kontrolorů. Na 60 milionů korun se pak odhaduje propagační kampaň a zřízení a provoz call centra.
Zdraží restaurace?
Někteří podnikatelé hrozí, že kvůli vyšším nákladům budou muset zdražit. Ministerstvo ale říká, že k tomu není důvod, pokud už nyní podnikatel platil daně a plnil další povinnosti. Naopak se firmy mohou zbavit nekalé konkurence. Vedle jednorázové daňové slevy pro OSVČ (5000 korun) má být kompenzací také snížené DPH pro stravovací služby z 21 na 15 procent, u piva a nealkoholických nápojů zkouší Babiš prosadit i snížení na 10 procent. O kompenzacích pro ostatní skupiny podnikatelů se zatím nehovoří, podle slibů vládní koalice ale má vést lepší výběr daní k jejich snížení.
Hrozí Velký bratr?
Navzdory tvrzením kritiků nebude finanční správa dostávat žádné informace, na které by už teď neměla nárok. Nepůjde o "šmírování" podnikatelů, pokud tím nemyslíme jen kontrolu, zda přiznávají všechny tržby a řádně platí daně. A už vůbec nepůjde o informace, co si konkrétní zákazník koupil.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
Podle kritiků jde o zbytečnou povinnost, která hlavně drobným podnikatelům ztíží práci a zvýší výdaje. Majitelé restaurací se obávají také zdržení při čekání na odezvu ze serveru finanční správy, hlavně ve špičce. Ministerstvo nicméně slibuje, že unikátní kód přijde maximálně do dvou sekund, reálně spíše mnohem dříve. Další obavy mají podnikatelé z toho, že teprve po přijetí zákona vydá ministerstvo upřesňující předpisy, zejména ohledně potřebné technologie.
Podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory, dříve náměstka na ministerstvu financí, je sice správné snažit se lépe vybírat daně namísto zvyšování daní, boj proti únikům by se ale měl přednostně zaměřit na ty největší.
Je tu i jedna skrytá hrozba: Výrazný nárůst tržeb po spuštění systému může být důvodem ke zpětné daňové kontrole – jak to, že při stejném rozsahu podnikání stouply vykazované tržby najednou třeba i několikanásobně?
Zruší EET Ústavní soud?
Elektronická evidence tržeb prošla v Poslanecké sněmovně s velkým zpožděním oproti původnímu plánu, původně měla odstartovat už od letošního ledna. Nejdříve se zákon zdržel na ministerstvu financí, poté jej stoply obstrukce opozičních ODS a TOP 09. Vládní koalice nakonec zákon prosadila "silou" a věří, že Ústavní soud (k němuž se chce opozice obrátit) uzná, že opozice měla dost času a prostoru vyjádřit všechny své argumenty proti návrhu.
