Evropská komise ústy komisařky Věry Jourové oznámila časový harmonogram, v němž má být dokončen text dohody s pracovním názvem Privacy Shield. Na novém právním rámci pro přenos osobních údajů přes Atlantik se Evropská komise a Spojené státy dohodly minulý týden po několikaměsíčním intenzivním jednání. Privacy Shield má nahradit původní dohodu označovanou jako Safe Harbor – bezpečný přístav – kterou loni v říjnu zrušil Evropský soudní dvůr, protože podle něj nesplňovala vysoký standard ochrany osobních dat, který svým občanům garantuje evropské právo.

"Nyní dokončujeme text nové dohody a představíme ji v druhé polovině února," napsala včera eurokomisařka Jourová na svém twitterovém účtu. Zatím komise zveřejnila jen základní rysy dohody s USA. Počítá se například s tím, že americké společnosti, které chtějí získávat osobní údaje z Evropy, se budou muset zavázat k dodržování rozhodnutí evropských úřadů. Podle prvních informací z Evropské komise se také budou muset podřídit přísným podmínkám, které se v EU vztahují na zpracovávání citlivých dat a na ochranu osobních práv.

Novinkou bude v neposlední řadě zřízení speciálního úřadu ombudsmana, který bude na dodržování dohody dohlížet a řešit případné spory. Ten by měl být podle doposud zveřejněných obrysů úmluvy nezávislý na zpravodajských službách.

"Je to poprvé, co Spojené státy poskytly EU závazná ujištění, že přístup veřejných orgánů k údajům pro účely národní bezpečnosti bude podléhat jasným omezením, ochranným opatřením a mechanismům dohledu. Je to rovněž historicky poprvé, co budou moci občané EU v této oblasti využívat mechanismy nápravy," chválí novou dohodu Jourová. Posun v jednání vítají také společnosti působící v on-line byznysu. Absence pravidel by totiž mohla ochromit evropsko-americkou obchodní výměnu.

Soudní test

Avšak objevují se i reakce, které nelze považovat pozitivní. Max Schrems, který u Evropského soudního dvora napadl předchůdce nyní dokončované úmluvy, tzv. Safe Harbor, už naznačil, že je připraven hnát k soudu i novou smlouvu. Schrems tvrdí, že hrubé rysy úmluvy, které zatím Evropská komise zveřejnila, nasvědčují tomu, že USA budou moci dál hromadně prověřovat osobní data Evropanů. A to je v rozporu s evropským právem.

"Evropský soudní dvůr dal jasně najevo, že jakýkoliv generalizovaný přístup k těmto údajům porušuje základní lidská práva občanů EU. To by tedy mohlo být předmětem nové žaloby u evropského soudu," uvedl Schrems.

Ne zcela jasná je i role nově zřízeného ombudsmana. Zatím totiž nejsou známy jeho přesné kompetence a jisté není ani to, zda fakt, že má být nezávislý na zpravodajských službách, bude znamenat také to, že v případných sporech bude mít jeho slovo větší váhu. Debata o ochraně citlivých dat Evropanů, sbíraných společnostmi jako je Facebook nebo Google i obchodními firmami a ukládaných na serverech v USA, není zdaleka u konce.

"Je samozřejmě příliš brzy na konečné hodnocení. Ale soudě podle prvotních zpráv, které máme, si nejsem jist, jestli nový systém obstojí v soudním testu. Je jasné, že budou lidé, kteří se proti němu postaví. Zda budu jedním z nich, bude záležet na finálním textu," uzavřel prozatím Schrems.

Útok na bezpečný přístav

Klíčem k verdiktu soudního dvora, který loni zrušil tzv. bezpečný přístav, bylo zjištění, že národní bezpečnostní služby Spojených států dávají před režimem bilaterální dohody s EU přednost americkým národním zájmům. Max Schrems ve své žalobě, které dal soud za pravdu, poukazoval mimo jiné na to, že USA nezajišťují adekvátní ochranu citlivých osobních dat uchovávaných na jejich území.

K formulování Schremsovy žaloby pomohly mimo jiné informace zveřejněné Edwardem Snowdenem. Bývalý systémový administrátor americké Národní bezpečnostní agentury v roce 2013 vynesl do tisku informace o masivním a do té doby před veřejností utajovaném celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany bezpečnostních služeb USA.

Související