Stavební produkce v Česku loni meziročně stoupla reálně o 5,5 procenta, v prosinci byla vyšší o 3,4 procenta. V obou případech se na růstu podílely zejména inženýrské stavby. Informoval o tom dnes Český statistický úřad. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 byla loňská stavební produkce ale o 16,1 procenta nižší.
Po očištění o vliv počtu pracovních dnů loňské stavebnictví vzrostlo o 5,6 procenta a v posledním loňském měsíci o dvě procenta. Meziměsíčně byla stavební produkce v prosinci po očištění od sezonních vlivů nižší o 0,3 procenta.
Produkce v pozemním stavitelství loni meziročně stoupla o 0,6 procenta, v inženýrském o 16,4 procenta. Úřady loni vydaly 80 478 stavebních povolení, tedy o 1,4 procenta více než o rok dříve. Počet bytů, které stavbaři začali v roce 2015 stavět, se meziročně zvýšil o 8,3 procenta na 26 378. Přibylo i dokončených bytů, a to o 4,8 procenta na 25 094.
"České stavebnictví potvrdilo nastartované pokrizové oživení. Rychlému růstu inženýrského stavitelství pomohly zejména veřejné zakázky a dočerpávání evropských fondů před koncem roku," řekl ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek. Letos podle něj české stavebnictví poroste i nadále. "Nicméně zvyšování výkonu bude pozvolnější a na rozdíl od loňského roku bude více taženo privátními investicemi," dodal.
Výrazně horší čísla než loni očekává generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec za letošní rok. "Jednak skončí efekt peněz z Bruselu a velkou hrozbou jsou i problémy kolem posuzování vlivů staveb na životní prostředí, takzvaný proces EIA. Pokud Česko nevyjedná s Bruselem co nejdříve výjimku, reálně hrozí, že by stavebnictví letos přišlo o desítky miliard korun," uvedl.
"V letošním roce se uvidí, jestli české stavebnictví obstojí i bez podpory evropských dotací. Důležité bude, zda pozemní stavitelství vykazovalo loni tak bezkrevný růst ze samé podstaty věci, nebo prostě jen proto, že firmy přesměrovaly kapacity kvůli dočerpávání evropských peněz do inženýrského stavitelství. Druhá možnost by byla pochopitelně příznivější," doplnil hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Podobný trend byl v samotném prosinci, kdy přibylo stavebních povolení a zahájených i dokončených bytů. Stavebních povolení bylo meziročně více o 7,6 procenta, tedy 6239. Stavbaři zahájili stavbu 2432 bytů, tedy o 27,7 procenta meziročně více, a dokončili jich 3108. O rok dříve bylo dokončeno o 10,2 procenta bytů méně.
V Česku se dařilo i průmyslu. Průmyslová výroba loni meziročně stoupla o 4,4 procenta. Navázala tak na růst z roku 2014. Tržby z průmyslové činnosti stouply loni o 2,5 procenta a hodnota nových zakázek o 5,9 procenta. Za samotný prosinec výroba meziročně reálně vzrostla o 0,7 procenta, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů ale klesla o 1,7 procenta.
Dynamika prosincové průmyslové výroby představuje nejslabší hodnotu za rok 2015, upozornil analytik ING Bank Jakub Seidler. Růst průmyslu za celý loňský rok byl ve srovnání s rokem 2014 nepatrně slabší, předloni průmyslová výroba vzrostla o pět procent.
Analytik Generali Investments Radomír Jáč uvedl, že v prosincovém výsledku významnou roli sehrály mimořádné faktory v podobě celozávodních dovolených. Podniky v době Vánoc a novoročních oslav zavřely své brány, což mělo podle něj dopad na výrobu i na vývoj objednávek.
Seidler připomněl, že průmyslová produkce je od září negativně ovlivněna dočasnou odstávkou provozů v jaderné elektrárně Dukovany a opravou chemičky Unipetrol po srpnové havárii. "Slabší prosincové hodnoty průmyslové produkce tak zatím není nutné interpretovat negativně, jelikož pravděpodobně jde o kombinaci jednorázových vlivů, nikoli o změnu v příznivém trendu," dodal.
K růstu průmyslu za loňský rok přispěla nejvíce výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, která posílila o 11,5 procenta. Polepšila si také výroba pryžových a plastových výrobků, která stoupla o 9,8 procenta, a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků s růstem o 6,7 procenta.
Naopak pokles vykázala například výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, a to o 2,2 procenta. Produkce chemických látek a chemických přípravků klesla o 5,7 procenta a těžba a dobývání o 1,7 procenta.
K celkovému zlepšení tržeb pomohly loni tržby z přímého vývozu, které se zvýšily v běžných cenách o 5,7 procenta. Naopak domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, o 1,3 procenta klesly. Nové zakázky ve vybraných odvětvích loni vzrostly ze zahraničí i v tuzemsku. Růst u zahraničních zakázek byl ale výraznější a dosáhl osmi procent, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 2,1 procenta.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
Rovněž počet zaměstnanců a výše mezd loni rostly. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více pracovníky se v průmyslu meziročně zvýšil o 3,4 procenta a průměrná hrubá měsíční mzda stoupla o 2,6 procenta na 28 344 korun.
V samotném prosinci přispěla k meziročnímu růstu průmyslové produkce opět nejvíce výroba motorových vozidel, která stoupla o 12,4 procenta. Tržby v prosinci meziročně klesly o 1,4 procenta a hodnota nových zakázek o tři procenta vzrostla.
