Ke konci letošního ledna evidovaly úřady práce 467 403 uchazečů o zaměstnání. To je sice o 14 285 více než v předchozím měsíci, ale o 88 788 méně než v lednu 2015. Takzvaných dosažitelných uchazečů, kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do vhodného zaměstnání, bylo letos v lednu 450 704.

Prostřednictvím úřadů práce nabízeli zaměstnavatelé 107 779 volných pracovních míst, což je o 45 522 více než před rokem. Jde o nejvyšší lednovou hodnotu od roku 2008.

Podíl nezaměstnaných osob vzrostl v lednu na 6,4 procenta z prosincových 6,2 procenta, před rokem ale dosahoval 7,7 procenta.

"V lednu nezaměstnanost roste pravidelně. Došlo k postupnému útlumu sezonních prací, hlavně ve stavebnictví a v zemědělství. V souvislosti s tím stoupl počet mužů, kteří se hlásili do evidence úřadů práce. Přicházeli i lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání," říká generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

Čtyři a půl uchazeče na jedno místo

Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době v průměru 4,3 uchazeče, zatímco před rokem jich bylo devět. Déle než rok jsou bez práce dvě pětiny (40,1 procenta) nezaměstnaných. Na podporu v nezaměstnanosti má nárok 26,5 procenta uchazečů o zaměstnání. Na konci ledna evidovaly úřady práce 21 075 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,5 procenta. Ženy se na celkovém počtu nezaměstnaných podílejí zhruba polovinou (49 procent). Osoby se zdravotním postižením tvoří 12,7 procenta nezaměstnaných.

Vývoj měsíční nezaměstnanosti v procentech

Komentář: Nezaměstnanost v meziměsíčním srovnání. Zdroj dat: Úřad práce

O koho je největší zájem?

Zaměstnavatelé měli v lednu největší zájem o pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky, kováře a nástrojáře, řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy, slévače, svářeče či obsluhu pojízdných zařízení.

Dále hledali kuchaře (kromě šéfkuchařů), prodavače, řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavebnictví, uklízeče, číšníky a servírky, zdravotnický personál, šičky, učitele, obchodní zástupce, pracovníky v informačních službách, operátory call center, skladníky zpracovatele masa nebo vychovatele na školách v přírodě. "Přednost dávali kvalifikovaným specialistům s praxí," říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory – například svářeč, obráběč kovů, zámečník, seřizovač, elektrikář, kovodělník, obsluha CNC strojů. "Právě v této oblasti se firmy nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované a vhodné zaměstnance," dodává mluvčí.

V evidenci úřadů práce jsou nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Podle věku převažovali nezaměstnaní nad 50 let – tvoří 31,5 procenta z celkového počtu uchazečů (147 091 osob). Průměrný věk nezaměstnaných činí 41,5 roku.

Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví, uklízečů a pomocníků v domácnostech, dále pracovníků v oblasti ochrany a ostrahy nebo řidičů motocyklů a automobilů (kromě nákladních), číšníků, servírek, kuchařů či kovářů a nástrojářů.

Nejnižší v EU

Tuzemská nezaměstnanost je nejnižší v Evropské unii. Podle jednotné metodiky Eurostatu v prosinci dosahovala 4,5 procenta – stejně jako v Německu. Následují Malta, Velká Británie (shodně 5,1 procenta) a Rakousko (5,8 procenta).

Nejvyšší nezaměstnanost v EU je naopak v Řecku (24,5 procenta v říjnu), Španělsku (20,8 procenta) a Chorvatsku (16,5 procenta).

Nezaměstnanost v lednu 2016 v krajích (procenta)

 
Zdroj dat: Úřad práce
Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.