Čínské devizové rezervy v lednu klesly o 99,5 miliardy dolarů (2,4 bilionu korun) na 3,23 bilionu dolarů (78,4 bilionu korun), tedy na nejnižší úroveň od května 2012. Oznámila to v neděli čínská centrální banka. Za poklesem stojí snaha bránit kurz čínského jüanu a zamezit rychlejšímu odlivu kapitálu.
Devizové rezervy se v lednu snížily třetí měsíc za sebou. Vůbec největší měsíční propad zaznamenaly v prosinci, kdy se snížily skoro o 108 miliard dolarů. Lednový pokles byl druhý nejvyšší.
Čínské devizové rezervy zůstávají zdaleka největší na světě. Je tomu tak i navzdory propadu za celý loňský rok, kdy se snížily o rekordních 513 miliard dolarů.
Čína letos čeká růst ekonomiky až o sedm procent. Musí však udržet nízkou nezaměstnanost - čtěte ZDE
Čína nahromadila své obří rezervy během minulých dvou desetiletí, kdy její ekonomika díky investicím a vývozu prudce rostla. Peking tehdy sledoval politiku podpory exportu a centrální banka nakupovala cizí měny, aby zabránila kurzu jüanu ve zhodnocování, které by poškodilo vývozce.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Čínská centrální banka ale nyní zesiluje úsilí o podporu čínské měny po její nečekané dvouprocentní devalvaci z loňského srpna. Čínské úřady se obávají rychlého znehodnocování jüanu, neboť by to mohlo destabilizovat zpomalující čínskou ekonomiku.
Řada čínských podniků má dluhy v amerických dolarech. Jejich splácení by jim v podmínkách silně oslabeného jüanu mohlo dělat problémy.
Po nečekané srpnové devalvaci čínské měny urychlil odliv kapitálu, k čemuž přispěly obavy ze zpomalování čínské ekonomiky, ale také předpokládané zvýšení úrokových sazeb v USA.
Aby stabilizovala situaci, prodává Čína americké dolary a nakupuje domácí měnu. Také zavedla opatření proti spekulacím na devizových trzích a zmírnila kapitálová pravidla pro nákup pevninských akcií a dluhopisů zahraničními institucionálními investory.
