Česká ekonomika letos vykáže růst o 2,3 procenta, což bude výrazné zpomalení proti loňsku, kdy k předpokládanému růstu o 4,5 procenta přispěly neobvykle vysoké investice spolufinancované z evropských fondů.

Ve své zimní makroekonomické prognóze to ve čtvrtek uvedla Evropská komise.

Na rok 2017 komise Česku předpovídá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,7 procenta.

Navzdory solidnímu růstu české ekonomiky a tvrdším podmínkám na trhu práce zůstala v roce 2015 inflace stabilní na úrovni 0,3 procenta. O rok dříve činila 0,4 procenta.

Deficit veřejných financí komise na letošek předpovídá na úrovni 1,1 procenta, v roce 2017 na jednom procentu. Závěrečný údaj za loňský rok bude podle nynější prognózy 1,6 procenta, poslední odhad komise loni na podzim ještě uváděl hodnotu 1,9 procenta. V této předpovědi - zveřejněné loni v listopadu - předpokládala komise na rok 2015 růst české ekonomiky o 4,3 procenta a na letošní rok o 2,2 procenta.

Česká národní banka (ČNB), jejíž nová prognóza se očekává také ve čtvrtek, v listopadu počítala na letošní rok s růstem ekonomiky o 2,8 procenta, na příští rok pak o 2,9 procenta. Loni podle listopadových odhadů ČNB rostla ekonomika o 4,7 procenta.

Komise na letošní rok v Česku očekává s počátkem nového víceletého finančního období výrazný pokles investic spojených se spolufinancováním z evropských peněz. Míra využívání strukturálních fondů byla totiž podle prognózy v roce 2015 na výjimečně vysoké úrovni.

Tento pokles ale částečně nahradí vyšší vládní střednědobá spotřeba a její výdaje, včetně zvýšení platů ve veřejném sektoru. Na příjmové straně rozpočtu komise předpokládá lepší výběr daně z přidané hodnoty (DPH) po spuštění systému povinných kontrolních hlášení.

Prognóza nepočítá s možnými efekty dosud nepřijatých kroků, jako je elektronická evidence tržeb.

S poklesem investic bude mít souvislost rychlejší růst vývozu nad dovozem. Prognóza uvádí, že v roce 2017 by měl být obchodní přebytek České republiky na úrovni 5,5 procenta ve srovnání s pěti procenty v loňském roce. Hlavním rizikem pro velmi otevřenou a na vývoz orientovanou českou ekonomiku zůstává právě případný pokles vnější poptávky.

Ekonomika EU posílí, rizika ale narůstají

Ekonomika Evropské unie vykáže v letošním roce vzestup o 1,9 procenta, v příštím roce pak růst hrubého domácího produktu (HDP) dosáhne dvou procent, vyplývá z téže prognózy.

Pro eurozónu prognóza na letošek předpokládá růst o 1,7 procenta, v roce 2017 o 1,9 procenta.

Čísla se v zásadě neliší od údajů, které komise uváděla v poslední prognóze loni na podzim. Výrazně ale vzrostla míra rizika, že ekonomika nakonec posílí méně, především v důsledku vnějších vlivů. Dopad na ni však může mít i propad důvěry v samotnou osmadvacítku v důsledku vnitřního dění v EU, který může ovlivnit míru investic.

Mezi externími faktory prognóza zmiňuje oslabený celosvětový obchod a sílící geopolitickou a politickou nejistotu. Nad možností tzv. brexitu však prognóza nepřemýšlí.

"Není to v předpovědi, protože o tom vůbec neuvažujeme," odpověděl eurokomisař Pierre Moscovici na otázku, proč prognóza nezmiňuje důsledky možného odchodu Británie z EU po referendu, které se má uskutečnit do konce roku 2017. Komise podle něj spolupracuje na tom, aby Britové v reformované unii zůstali a "cítili se v ní dobře".

Upozorňuje ale také na možný nižší než očekávaný výkon rozvíjejících se trhů, vývoj čínské ekonomiky nebo možnost, že růst úrokových sazeb v USA rozkolísá světové trhy s dopadem právě na rozvojové ekonomiky.

Evropský export by mohl být negativně ovlivněn také dalším poklesem cen ropy, protože výrazně sníží poptávku ze strany těžebních zemí.

Na druhou stranu komise zdůrazňuje také silnější a trvalejší efekt některých faktorů, které růst hospodářství podporují. Také mezi ně patří nízké ceny ropy, ale i příznivé finanční podmínky a levné euro.

Také v letošním roce bude v eurozóně pokračovat období s velmi nízkou inflací, prognóza ji odhaduje na 0,5 procenta. V příštím roce by už vyšší mzdy a rostoucí domácí poptávka i určité zdražení ropy měly inflaci eurozóny posunout k úrovni 1,5 procenta. Také v celé EU by letos měly ceny růst o 0,5 procenta, o rok později o 1,6 procenta.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru