Horníci z hlubinných dolů zřejmě budou moci odcházet do starobního důchodu o pět let dříve než ostatní pracovníci. Nová pravidla, podle nichž by horníci měli odcházet do penze zhruba v 58 letech, by měla platit od letošního října. Počítá s tím vládní novela o penzijním pojištění, kterou ve středu v prvním kole vzrušeného projednávání Sněmovna podpořila.

Celkové výdaje na opatření, které musí schválit Parlament, spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy korun do roku 2055. Dřívější odchod do penze by se podle ministerstva mohl týkat přibližně 3500 horníků.

Kritici novely, kterou před poslanci obhajovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), obviňovali sociální demokracii z toho, že chce návrh využít v kampani před krajskými volbami. Další požadovali, aby se do financování důchodů zapojily těžařské firmy, tedy především OKD. Podobný názor zastával i ministr financí a předseda ANO Andrej Babiš.

Novelou se před dalším schvalováním bude zabývat sněmovní sociální výbor, což podpořili poslanci ze všech frakcí. Zastáncům novely se o jediný hlas nepodařilo prosadit, aby na to měl jen 30 místo obvyklých 60 dnů. Pro byli v podstatě jen zástupci levice. Kritici návrhu naopak neuspěli se snahou projednávání prodloužit nebo přikázat projednání předlohy dalším výborům dolní komory.

Dřívější odchod do penze by se podle ministerstva práce měl vztahovat na havíře, kteří odpracovali 3300 směn v uhelném nebo 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v uhelném dole méně a u uranu o 219 směn méně.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Muži mají nyní do penze odcházet v necelých 63 letech. Důchodová hranice se každoročně odsouvá o dva měsíce. Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 55 letech.

Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná a činí nyní 2400 korun, a z procentní části podle odpracovaných let a odvedených částek. Podle návrhu by se v procentním dílu horníků nově měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Důchod se od té doby zvyšoval dvacetkrát. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek by dosáhla 13 274 korun. V dalších letech by se zvyšovala o valorizaci.

Hlubinné doly jsou v ČR nyní provozovány zejména v Moravskoslezském kraji, a to v režii společnosti OKD. Má své doly na Karvinsku (původní doly Darkov, Karviná a ČSM) a Ostravsku (důl Paskov, ve kterém je těžba utlumována a uzavřen by měl být do konce roku 2017). Hlubinným způsobem se dále těží i uran, a to v Rožné na Žďársku, tamní důl provozuje státní podnik Diamo. Hlubinné dobývání se pak v malé míře používá i v severních Čechách, kde společnost Severní energetická získala povolení k těžbě hnědého uhlí v bočních svazích lomu ČSA. Těžba tam začala letos v létě a měla by trvat asi pět let.