Nových exekucí loni v Česku výrazně ubylo. Zahájeno jich bylo 782 060, což je o 96 tisíc méně než v roce 2014. Ukazuje to oficiální statistika ministerstva spravedlnosti za rok 2015, která sčítá rozhodnutí okresních soudů.

Dosud rekordní z pohledu počtu nařízených exekucí byl rok 2011 s počtem 959 tisíc. V následujících letech pak jejich počet klesl na 883 tisíc (v roce 2012) a na 776 tisíc (v roce 2013). Výjimkou v klesajícím trendu byl pak rok 2014 s počtem téměř 879 tisíc exekucí.

Podle mnoha odborníků byl rok 2011 stropem, který se už nebude opakovat. Ústavní soud postupně vydal několik nálezů omezujících "byznys s dluhy", konkrétně snížil možné náklady na advokáty spojené s vymáháním dluhů. V březnu 2012 ministerstvo spravedlnosti také omezilo náhrady těchto nákladů ve svých vyhláškách.

Další úpravu pak ministerstvo udělalo od července roku 2014, kdy dále omezilo náhrady nákladů u žalob za dluhy do výše 50 tisíc korun. Právě to byl podle Exekutorské komory ČR důvod, proč v roce 2014 došlo ke skokovému nárůstu nových exekucí. Věřitelé v první polovině roku spěchali, aby si "sáhli" ještě na vyšší odměny, a žalovali i několik let staré pohledávky. "Tarif se totiž snížil natolik, že malé dluhy se zkrátka přestaly téměř vymáhat," říká Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR.

S takovým závěrem ale nesouhlasí Daniel Hůle, který se v organizaci Člověk v tísni dlouhodobě zabývá dluhovou problematikou. "Je to zjevná nepravda. Podíl bagatelních dluhů, tedy dluhů do 10 tisíc korun, tvoří více než 50 procent všech nově nařizovaných exekucí. Tento podíl se v posledních letech nesnížil. Pohledávky do 2000 korun tvoří více než 30 procent nařizovaných exekucí," reaguje. Celý proces novely advokátního tarifu proběhl navíc podle Hůleho velmi rychle a věřitelé neměli dostatečný čas na reakci.

"Celkově lze velmi těžko identifikovat jednoznačnou příčinu kolísání počtu nařizovaných exekucí. V tuto chvíli nelze pozorovat žádný trend," dodává Hůle.

Stále více lidí má dvě a více exekucí

Vedle poklesu počtu exekucí upozorňuje Fučíková na další trend posledních let. "Exekuce se koncentrují do stále užší části společnosti," říká. V říjnu 2015 na jednoho člověka v exekuci připadalo průměrně 5,8 exekuce, zatímco dva roky před tím "jen" 3,3 exekuce.

"Tento nepříznivý vývoj zásadně ohrožuje stabilitu systému exekučního vymáhání i ekonomického fungování samotných soudních exekutorů," varuje Fučíková. Kvůli mnohačetným exekucím totiž roste počet bezvýsledných exekucí a soudní exekutoři jsou odměňováni prakticky jen z vymožené částky.

Zaveďme regulační poplatky

Trend poklesu nově zahájených exekucí i nárůstu mnohačetných exekucí bude letos podle Fučíkové pokračovat. "Je proto nutné situaci systémově řešit - ať už se jedná o dlužníky samotné, věřitele a jejich odpovědnost i toho, že exekutoři budou schopni ekonomicky provoz úřadů i nadále udržet," vzkazuje Fučíková ministerstvu spravedlnosti.

Exekutorská komora například navrhuje, aby věřitelé platili za exekuce "regulační" poplatky, protože tento způsob vymáhání podle komory nadužívají. Ministerstvo spravedlnosti se zatím k návrhům komory nevyjádřilo. "Je to ve fázi ideového návrhu ze strany komory a jednání, ať už se zástupci věřitelů nebo ministerstva," říká mluvčí komory David Sahula.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Komora zároveň upozorňuje, že statistika ministerstva spravedlnosti se liší od její statistiky skutečně prováděných exekucí, kterou komora zveřejňuje později. Například v roce 2014 tak bylo podle exekutorů skutečně zahájeno 828 tisíc exekucí, ministerská statistika přitom uvádí 879 tisíc. Vlastní čísla za rok 2015 zatím nemá komora k dispozici.

Ve statistikách soudů o počtu zahájených řízení není podle Exekutorské komory zohledněna řada důležitých faktorů. V praxi například dochází k tomu, že dlužník uhradí dluh poté, co soud exekuci zahájí, exekutor ale v takovém případě už dluh nevymáhá. Často také dochází ke spojení nové exekuce s jinou, která je proti dlužníkovi již vedena. V neposlední řadě jsou v údajích soudů obsaženy i takzvané latentní exekuce - tedy řízení, která jsou přerušena, například v důsledku konstatování úpadku.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru