Mnoho členů měnového výboru Evropské centrální banky je skeptických ohledně nutnosti dalších zásahů banky v blízké budoucnosti, přestože inflační očekávání klesají a někteří investoři věří v další uvolňování. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na rozhovory s několika bankéři.
Nejbližší zasedání měnového výboru ECB se má uskutečnit příští týden a očekává se, že bude relativně klidné. Velký test má přijít až 10. března, kdy ECB zveřejní prognózu růstu a inflace na rok 2018.
Ale i kdyby tyto údaje byly nižší, někteří bankéři oslovení Reuters se domnívají, že ECB by neměla reagovat okamžitě. "Všichni doufáme, že jsme udělali dost. Vzhledem k nestabilitě cen ropy, i když prognóza na 2018 bude pod cílem, nemusíme zasahovat," řekl jeden z nich. Podle dalšího ECB již udělala svoji práci a nyní je řada na dalších. Je třeba učinit kroky v oblasti fiskálních politik, investic do infrastruktury a strukturálních reforem.
"Myslím si, že je jasné, že ECB musí podniknout další akce. Ale bude to záviset na dopadu současných opatření a nebude to příliš brzy," uvedl další z dotazovaných. Jiný bankéř dodal, že měnová politika není důvěryhodná, pokud se mění každý měsíc. V březnu tak zřejmě měnový výbor teprve zahájí jednání o tom, jaká opatření a kdy by se měla přijmout.
Prezident ECB Mario Draghi v prosinci zklamal trhy menším balíkem opatření, než se čekalo. Někteří investoři však stále věří, že by mohl podniknout další kroky v březnu po zveřejnění hospodářské prognózy. Tlak na banku podle nich způsobí hlavně nízká inflace.
ECB dnes zveřejnila zápis z prosincového zasedání rady a ten mimo jiné ukázal, že inflace by nemusela dosáhnout na odhad ECB, který přitom banka již dříve snížila. ECB si prý ale v prosinci musela nechat ještě nějaké nástroje v záloze pro případ, že by později musela svou měnovou politiku ještě více uvolnit.
ECB v prosinci dál snížila svou depozitní sazbu hlouběji do negativního pásma a prodloužila program nákupů dluhopisů o šest měsíců, aby podpořila ekonomický růst a zvýšila neustále nízkou inflaci v eurozóně.
Banka podle zveřejněného zápisu v prosinci konstatovala, že na růst eurozóny nadále doléhají rizika plynoucí především z mladých tržních ekonomik a z geopolitického napětí. Členové rady se ale neshodli na tom, jak velkou hrozbu představuje neklidný vývoj na čínských a dalších mladých trzích. Někteří členové 25členné Rady guvernérů měli za to, že obavy ohledně Číny "nebyly podložené".
Nejednota mezi členy rady panovala i v otázce snížení depozitní sazby. Banka ji v prosinci snížila z minus 0,2 procenta na minus 0,3 procenta. Někteří členové ale navrhovali, aby byla snížena o 0,2 procentního bodu, a aby program nákupů cenných papírů byl ponechán beze změn. Jiní navrhovali výraznější rozšíření objemu nákupů i dobu trvání tohoto programu.
