Dnes a denně se můžeme všude dočíst o stárnoucí populaci nebo o zvyšujících se nákladech na penzijní systém. A právě proto může být někdo dezorientován ze zrušení druhého pilíře. Je na tom státní kasa opravdu tak skvěle, že si může dovolit zrušit jediný nástroj za poslední roky, který se snažil o udržení nákladů státního rozpočtu na uzdě, a který měl chránit růst životní úrovně českých penzistů?

Graf 1: Vývoj nominálních výdajů státu na důchodové pojištění v ČR 1998 - 2018, zdroj: ČSSZ, predikce MF 2017 - 2018

Období Výdaje na důchodové pojištění (v mld. korun) Meziroční změna v (mld. korun)
2018 433,9 +16,4
2017 417,5 +16,9
2016 400,6 +6,2
2015 394,4 +18,0
2014 376,4 +8,5
2012 367,9 +27,7
2010 340,2 +34,7
2008 305,5 +44,1
2006 261,4 +34,5
2004 226,9 +16,5
2002 210,4 +28,5
2000 181,9 +20,1
1998 161,8 +39,4

Tabulka 1: Vývoj nominálních výdajů státu na důchodové pojištění v ČR 1998 - 2018, zdroj: ČSSZ, predikce MF 2017 - 2018

Druhý pilíř jistě nebyl dokonalý. Nicméně se jednalo o nástroj, který pomáhal ve změnách finančního uvažování lidí. Byl to nástroj, který minimálně nutil Čechy v produkčním věku přemýšlet nad svou penzí a nad budoucností. O tento nástroj jsme ale přišli a pravděpodobnost toho, že současná vláda nebo ta příští přijde s geniálně fungující alternativou, je rovna téměř nule.

Každý musí myslet sám na sebe

Vracíme se tedy znovu do období penzijního ticha, kdy problém stárnoucí populace a neúnosnosti růstu výdajů na české důchody se neřeší. A pokud nelze očekávat změny "zeshora", tak je potřeba jednat "zespoda". Každý zodpovědný občan by tak neměl spoléhat na politické špičky, které využívají otázku důchodů pouze jako populistický manévr před volbami. Jsme na to sami a můžeme pouze spekulovat nad tím, jak Česká republika zvládne financovat současný sociální stát. A nemyslete si, že to vládní kasa zvládne. Nezvládne. V roce 2050 bude totiž poprvé v historii našeho státu větší podíl lidí s negativním vlivem na HDP, než lidí s pozitivním vlivem na HDP, tj. těch v produktivním věku. A sociální stát, tak jak jej známe dnes, skončí.

Graf 2: Vývoj podílu obyvatelstva dle vlivu na HDP, zdroj dat pro výpočet: Světová banka, OSN

Vyšší výdaje i nižší příjmy

V roce 2050 bude stát muset živit o více než 1 milion lidí navíc oproti současnosti. Bohužel se demografický vývoj nepodepíše pouze na vyšších výdajích na důchody, ale také na nižší flexibilitě příjmů státního rozpočtu. O 1 milion lidí totiž klesne podíl obyvatelstva s pozitivním vlivem na HDP. Nárůst podílu obyvatelstva s negativním vlivem na HDP tak bude srážet výkonnost naší ekonomiky o další téměř 3,5% ročně. Negativní vliv demografie tak bude dosahovat závratných - 12,5 % ročního poklesu v roce 2050 oproti - 5,1 % v roce 1960. Ekonomika bude muset vše dohnat vyšší efektivitou díky technologickému pokroku a nebo méně pravděpodobnou vyšší porodností. Nebo snad migrací?

Graf 3: Vývoj celkového vlivu věkových skupin obyvatelstva s negativním dopadem na HDP 1960 - 2050, zdroj dat pro výpočet: Světová banka, OSN

Závěr

Předpokládám, že se budeme chtít mít dobře, ať už současný vývoj dopadne jakkoliv. Životní úroveň České republiky v rámci EU není valná. V zásadě jsme se za posledních 25 let západu moc nepřiblížili. Nemluvě o životní úrovni penzistů. Stát ale nebude ten, který se o Vaši či moji životní úroveň postará. Proto spořte, investujte a myslete hlavně na sebe, a to dokud máte možnost se na stáří zaopatřit. V budoucnu se totiž důchody vrátí do režimu první republiky. No a ten poslední, na koho se budete moct obrátit pro pomoc, bude stát.

FB

https://twitter.com/FrantisekBostl