Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v prosinci zlepšily. Index PMI stoupl z listopadových 54,2 bodu na 55,6 bodu. Společnost Markit Economics to v pondělí uvedla na svém webu s tím, že index je nad dlouhodobým průměrem 52,9 bodu.

Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. Předělem mezi růstem a poklesem je hranice 50 bodů.

Analytici očekávali, že index v prosinci stoupne jen mírně. "Vývoj PMI v prosinci příjemně překvapil a po dvou měsících se opět navrátil k vysokému průměru celého minulého roku (55,7). Celková důvěra v průmysl byla od října nižší, což bylo spojováno s obavami ohledně vývoje kauzy VW a slábnoucí výkonností německého průmyslu. Prosincové PMI však přináší určité zlepšení, ačkoliv pro další vývoj bude stále podstatný především vývoj v zahraničí," říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Předloni v prosinci byl index na 53,3 bodu. Během loňska pak vystoupal až na 57,5 bodu v červenci. Následně se podmínky ve zpracovatelském sektoru mírně zhoršovaly, index opět začal růst v listopadu.

Hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč dodává, že jde o velmi dobrou zprávu. "V prosinci se rozjely jak domácí, tak exportní objednávky, a český průmysl se tak může těšit, že počátek roku 2016 přinese solidní data o průmyslové výrobě. Očekávám, že meziroční růst průmyslové výroby bude v prvních měsících nového roku rychlejší, než tomu bylo v závěrečném čtvrtletí roku 2015."

"Ceny vstupů se v prosinci v podstatě nezměnily, ovšem účtované ceny vzrostly nejrychleji za půl roku, což svědčí o tom, že by inflace mohla brzy růst rychleji než o 0,1 procenta, jak tomu bylo v listopadu," uvedl vedoucí ekonom u společnosti Markit Trevor Balchin.

Daří se celé eurozóně

Optimistické zprávy negeneruje pouze český průmysl, daří se celé eurozóně. Index aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny stoupl v prosinci na 53,2 bodu z listopadových 52,8 bodu. Nad klíčovou hranicí 50 bodů se drží již déle než dva roky. Růst aktivity firma Markit v prosinci zaznamenala ve všech zemích zahrnutých do průzkumu.

Na nejvyšší hodnotu za 20 měsíců, totiž 54,5 bodu, stoupl dílčí index měřící výrobu. Snižování cen pomohlo dílčímu indexu nových zakázek, který se vyhoupl na 54,2 bodu a dosáhl nejvyšší úrovně od března 2014.

Podle ekonoma společnosti Markit Roba Dobsona jsou tyto údaje sice převážně nadějné, celkový obrázek ovšem vypovídá o slušném, byť nijak ohromujícím růstu. Zpracovatelský sektor eurozóny se podle něj pohybuje stále zhruba deset procent pod vrcholem z doby před finanční krizí.

ECB v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila loni v březnu takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje rozsáhlé nákupy státních dluhopisů. Cílem banky je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty. Inflace se ale v žádné ze zemí platících eurem tomuto cíli zatím nepřiblížila, napsal Reuters.