Ve Strakově akademii finišuje plán, jak se v případě potřeby zbavit nepohodlné šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové. Úřednici hrozí devítileté vězení v kauze solárních panelů, policie ji vyšetřuje kvůli jmenování bývalé nejvyšší žalobkyně Renaty Vesecké do svého úřadu, a navíc se nepohodla s ministerstvem průmyslu a obchodu.
Naposledy se Vitásková s resortem Jana Mládka rozhádala kvůli vyplacení podpory 42 miliard pro solární elektrárny. Šéfka energetického úřadu podpory navzdory přání vlády odmítala vypsat a podvolila se až poté, co kabinet vydal zvláštní nařízení.
Mládek podle médií Vitáskovou už v listopadu vyzval, aby z čela úřadu dobrovolně odešla. Neúspěšně. A nepochodil ani u prezidenta, který má pravomoc šéfku úřadu odvolat. Miloš Zeman po listopadové schůzce s Mládkem oznámil, že konec Vitáskové nepřichází v úvahu.
Úředníci proto vymysleli kličku, díky které Vitáskovou sice nevyhodí, ale alespoň ji odstaví od rozhodování v úřadu. Pomůže jim k tomu zmatek v zákonech, díky kterému se na šéfku energetického úřadu začne od 1. ledna vztahovat služební zákon. Podle něj nesmí na úřednických postech sedět stíhaní lidé, což Vitásková, v jejímž případu už se čeká na první rozsudek, nesplňuje.
Na vládě už leží připravený návrh, aby na "úřednické" místo Vitáskové dohlížel přímo premiér Bohuslav Sobotka. Ten pak také rozhodne o tom, zda ji postaví mimo službu.
"Ten, kdo se stane takzvaným služebním orgánem vůči paní Vitáskové, pak bude muset posoudit její situaci. Pokud je úředník stíhán pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin proti veřejnému pořádku, je postaven mimo výkon služby," popsal náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký.
Vitásková: Útok na nezávislost
Úřad by pak vedl první místopředseda do té doby, než by případy Vitáskové skončily. Premiér na otázku, zda Vitásková skončí, neodpověděl.
"Nechci výsledek předjímat, bude se to řešit po 1. lednu," uvedl Postránecký.
"Jedná se jen o další útok na nezávislost národního regulátora, což je v jednoznačném rozporu s mezinárodními závazky České republiky. Zároveň to považuji za důkaz naprosto zoufalé situace, do které se vláda svou vlastní špatnou legislativní činností dostala," komentovala Vitásková již dříve možnost, že by měla spadat pod služební zákon.
O její konec se prý snaží solární mafie, se kterou vždy bojovala. Šéfka ERÚ, která je na dlouhodobé dovolené, navíc již před časem upozornila, že má platný jmenovací dekret až do poloviny roku 2017.
Služební zákon se původně na Vitáskovou skutečně vztahovat neměl. Pod jeho působnost spadne kvůli zmatkům s termíny při schvalování novely energetického zákona. Podle ministerstva průmyslu jde o nezamýšlenou chybu, kterou se snažilo odstranit další rychlou novelou zákona. Ta však nestihla do konce roku projít sněmovnou – a postarali se o to mimo jiné i koaliční poslanci z ČSSD a ANO.
Případ, ve kterém by měl už v lednu padnout rozsudek, se týká licencí pro dvě chomutovské solární elektrárny. Podle spisu Vitásková za sporných okolností pozastavila řízení o odebrání licencí. Elektrárny díky tomu doslova v posledních hodinách roku 2010 dosáhly na vyšší dotace, od roku 2011 se snižovaly na polovinu.
