Každá čtvrtá firma žádá pokračování intervencí, ukázal průzkum Svazu dopravy

ČNB pokutovala BH SecuritiesTuzemské průmyslové firmy se obávají konce intervencí proti koruně a uvítaly by jejich pokračování. Vyplývá to z výsledků průzkumu Svazu průmyslu, který provedl mezi svými členy. Podniky se nyní méně zajišťují proti kurzovým výkyvům. Spoléhají na to, že Česká národní banka v rámci probíhajícího režimu intervencí zabrání posílení koruny pod hranici 27 korun za euro.

Naprostá většina firem, konkrétně 94 procent, proto sleduje každý výrok zástupců centrální banky a snaží se odhadnout, kdy kurzový závazek skončí, a tedy i kdy může začít posilování koruny. Výrazného posílení koruny hned po ukončení intervencí se obává 61 procent firem. Z nich většina čeká kurz kolem 25 korun za euro nebo i silnější. Třetina se obává nepředvídatelnosti dalšího vývoje a čtvrtina firem očekává možný návrat dřívější kolísavosti koruny. Jen necelá desetina firem se vývoje po ukončení intervencí neobává

Podniky v naprosté většině na centrální banku apelují, aby své plánované kroky vysvětlila včas. Čtvrtina firem požaduje, aby centrální banka intervenovala znovu, pokud by kurz začal výrazně kolísat. Každá čtvrtá firma navíc žádá, aby intervence pokračovaly. Naopak jen necelá desetina chce jejich neoddalované ukončení.

Filmaři letos v Česku investovali přes čtyři miliardy. Nejvíce za posledních dvanáct let

Existence filmových pobídek, které lákají do Česka zahraniční filmové štáby, přinesla letos investice ve výši 4,5 miliardy korun, což je největší částka za posledních 12 let. Dobře se vyvíjí i distribuční trh. Podle odhadů přišlo do kin zhruba o milion diváků více než loni. Distributoři očekávají návštěvnost až 12,7 milionu lidí, a tržby dokonce nejvyšší v historii - kolem 1,6 miliardy korun.

Česko nabízí filmové a televizní pobídky od roku 2010 ve formě vratky 20 procent prokazatelně utracených nákladů. Chystaná novela audiovizuálního zákona je má navýšit, zprůhlednit jejich systém a umožnit i to, aby o ně zájemci mohli žádat i během roku. V Česku se letos natáčela asi dvacítka zahraničních projektů, například snímek o atentátu na Heydricha Anthropoid, třetí řada seriálu Crossing Lines (Bez hranic) či norský seriál Nobel a britský The Musketeers.

Miliardář Vítek koupil za miliardu korun prodejny bývalé Jednoty na Vysočině

Radovan Vítek postupuje v ovládání německého Orka.Realitní skupina CPI miliardáře Radovana Vítka získala 70 prodejen potravin na Třebíčsku. Skupina za bývalé spotřební družstvo Jednota Moravské Budějovice, pod které spadají prodejny a velkoobchodní sklad, zaplatila miliardu korun. 

"Získané portfolio tvoří přibližně 45 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy," uvádí CPI v regulatorní zprávě, kterou mají HN k dispozici.

Vítkovi mají nově získané nemovitosti generovat roční příjmy z pronájmu přes 60 milionů korun, zisk za letošních prvních osm měsíců činil 10 milionů korun. 

Pošta zrušila tendr na zabezpečení poboček. Zakázka za stovky milionů byla podezřelá 

Česká pošta v polovině prosince zrušila veřejnou zakázku na dálkové zabezpečení svých poboček, které dosud pro státní podnik vykonává společnost Alkom Security. Vyplývá to z věstníku veřejných zakázek. Tendr na čtyřleté hlídání s předpokládanou hodnotou 200 milionů korun bez DPH pošta vypsala v červenci, protože se rozhodla spolupráci s Alkomem ukončit. Důvodem pro zrušení bylo, že v tendru zůstal jako jediný uchazeč právě Alkom.

"Česká pošta se rozhodla zadávací řízení zrušit vzhledem k jeho průběhu," řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Předmětem tendru byl dálkový monitoring objektů, případně vozidel pošty prostřednictvím poplachového centra. Alkom poskytuje poště tyto služby od začátku 90. let. Tendr na zabezpečení poboček chtělo v minulosti vypsat několik ministrů vnitra i ředitelů pošty, žádný se ale nedotáhl do konce.

Kubánská ekonomika zpomalí kvůli klesajícím cenám exportu

jarvis_55dca0f3498ea21c4eafa8ea.jpegHospodářský růst Kuby se v příštím roce zpomalí na dvě procenta, tedy na polovinu letošního odhadovaného čtyřprocentního tempa. Uvedl to v úterním vystoupení v parlamentu kubánský ministr hospodářství Mario Murillo.

Podle něj za oslabení může údajná "světová krize", analytici ale vidí příčinu útlumu v propadu cen komodit a v ekonomické krizi Venezuely, která je strategickým spojencem komunistického ostrova. Kubánský prezident Raúl Castro později v parlamentu označil za příčinu zhoršení "finanční omezení spojené s propadem příjmů z tradičního exportu". Letos výrazně klesly ceny cukru, niklu a ropných produktů, což jsou přední položky kubánského vývozu. 

Agentura Reuters připomíná, že Kuba dostává od Venezuely v rámci výměny za kubánské lékaře a další odborníky přes 100 tisíc barelů ropy denně za kdysi výhodných podmínek; Venezuelu ale dohoda chrání před poklesem cen, což nyní Kubu znevýhodňuje. Kuba část získané ropy zpracovává a prodává, ceny ropných produktů ale spolu s cenami ropy prudce klesly.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru