Češi hospodaří ve skutečnosti s více penězi, než říkají. Jejich příjmy mohou být až o čtrnáct procent větší. Ukazuje to studie nazvaná Chudoba v České republice, kterou vypracoval Sociologický ústav Akademie věd ČR.

"Podhodnocení je zpravidla tím vyšší, oč vyšší příjmy se jedná," uvádí autoři studie Jiří Večerník a Martina Mysíková. Kromě mezd či platů se mezi příjmy počítají i naturální požitky od zaměstnavatele (tedy třeba stravenky, příspěvky na telefon nebo na benzin), peněžní transfery (přijaté sociální dávky, dotace, granty) a příjmy z kapitálového majetku, prodeje nebo pronájmu.

Sociologové porovnali výdělky, které o sobě v průzkumu Českého statistického úřadu uvedli sami lidé, s oficiálními daty z Informačního systému o průměrném výdělku, kam musí zaměstnavatelé ze zákona hlásit výdělky všech zaměstnanců. Údaje o důchodech pak pochází od České správy sociálního zabezpečení.

Jak se liší výdělky, které uvádí firmy a zaměstnanci

 

Šetření u firem (IPSV)

Šetření u lidí (ČSÚ)

Jaký příjem lidé hlásí

Průměr v ČR

26 555 Kč

23 838 Kč

90 %

Medián v ČR

21 911 Kč

20 798 Kč

95 %

10 % osob s nejnižšími příjmy

11 640 Kč

11 000 Kč

94 %

10 % osob s nejvyššími příjmy

42 4753 Kč

37 500 Kč

88 %

Zdroj: Chudoba v ČR

Nesoulad mezi statistikou a realitou je patrný hlavně u lidí, kteří pracují. "Podcenění sdělovaných výdělků činilo v posledních letech deset procent," shrnují autoři. U desetiny zaměstnanců s nejvyššími výdělky jsou nahlášené příjmy zhruba o 12 procentních bodů nižší než skutečné.

Důchodci jsou výjimkou

Důchodci naopak své příjmy nadhodnocují - to znamená, že hlásí statistikům větší částky, než podle České správy sociálního zabezpečení dostávají. "V roce 2013, který je v dostupných zdrojích zatím poslední, byl průměrný důchod podle průzkumu Českého statistického úřadu u lidí o dvě procenta vyšší než podle oficiálních údajů správy sociálního zabezpečení," zjistili autoři.

Mysíková ale připomíná, že v průzkumu ČSÚ nejsou započítány příjmy lidí, kteří žijí v domovech důchodců a v nemocnicích. "Jejich důchody jsou pravděpodobně nižší, už jen z důvodu vyššího věku," vysvětluje, proč může být mezi čísly nesoulad.

Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zatím spolehlivá data neexistují. Odborníci ale předpokládají, že podnikatelé podhodnocují své příjmy ještě více než zaměstnanci. "Musíme však připomenout, že pro samostatně činné pracovníky je mnohdy obtížné oddělit provozní a privátní peníze," dodávají autoři studie, podle kterých tedy nemusí jít nutně o úmysl nebo nedbalost.

Jak se liší výdělky, které uvádějí důchodci a ČSSZ

 

Data ČSSZ

Šetření ČSÚ

Jaký příjem důchodci hlásí

Průměr v ČR

10 733 Kč

10 997 Kč

102 %

Medián v ČR

10 778 Kč

11 000 Kč

102 %

10 % osob s nejnižšími příjmy

6953 Kč

7750 Kč

111 %

10 % osob s nejvyššími příjmy

13 431 Kč

14 065 Kč

105 %

Zdroj: Chudoba v ČR

"I když ponecháme stranou - zajisté významnou - šedou ekonomiku, podnikatelské účetnictví umožňuje zahrnout do nákladů různé položky, které mohou částečně sloužit i k osobním účelům, anebo zohlednit náklady fixním podílem, zatímco reálné náklady jsou nižší," dodávají.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Vezmeme-li příklad extrémní situace, pak sdělení důchodce žijícího z jediného zdroje bude nepochybně věrohodnější než sdělení podnikatele, který optimalizuje své daňové povinnosti - ten statistikům asi neuvede vyšší příjmy, než vykazuje finančnímu úřadu," shrnují proto sociologové.

Jestliže jsou příjmy domácností podhodnocené, mohlo by to podle autorů studie znamenat, že je rozsah chudoby v Česku nadhodnocen - zvláště u osob, které žijí v domácnostech s podnikateli. Například hranice ohrožení příjmovou chudobou se totiž odvozuje právě od příjmů domácností.

Související