Ministerstva nesplnila svůj úkol, který jim zadala vláda již v roce 2012. Kvůli chybějící vlastnické politice nemůže stát řídit své zástupce v podnicích se státním podílem. Zbývá mu tak spoléhat na to, že vybraní kandidáti budou jednat v zájmu země. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) navíc nebyla ministerstva schopná stanovit ani maximální výši odměny manažerů.

Ministerstvo financí se brání a na svou obhajobu uvádí, že ze zákona ani nemůže nařizovat, jak mají jeho zástupci ve firmách rozhodovat. Také odkazuje na vlnu depolitizace a profesionalizace dozorčích rad, která proběhla za nástupu Andreje Babiše do úřadu.

"Česká republika dosud nemá ucelenou vlastnickou politiku, jež by stanovila, se kterými firmami s majetkovým podílem státu se do budoucna počítá a kterých se chce stát naopak zbavit," konstatuje NKÚ po prověrce 31 podniků v hodnotě 106 miliard korun. Úřad také tvrdí, že ministerstva nemohou řídit své zástupce v těchto firmách a v odměňování manažerů podniků jsou nedostatky. O výsledcích kontroly informovala mluvčí NKÚ Olga Málková.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Kontrola se zaměřila na to, jak ministerstva financí, průmyslu a obchodu a zemědělství vykonávala akcionářská práva v obchodních společnostech s majetkovou účastí státu v letech 2013 až 2015. NKÚ upozornil na to, že nyní nemá pravomoc k prověření hospodaření těchto firem a odměňování členů jejich představenstev a dozorčích rad.

Ministerstvo financí některé závěry NKÚ zpochybnilo, výkon akcionářských práv se podle mluvčího Michala Žurovce zásadně zlepšil s loňským nástupem nového vedení ministerstva. Návrh Strategie vlastnické politiky státu pošle ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení do konce roku. Uvedlo také, že už vládě předložilo záměr zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů firem s majetkovou účastí státu.

Chybějící vlastnickou politiku státu pokládá NKÚ za významný problém. "Takový dokument ale chybí, a to navzdory tomu, že úkol vypracovat vlastnickou politiku státu zadala vláda příslušným ministrům už v roce 2012. Termín jejího dokončení byl už několikrát odložen," uvedl NKÚ.

Babišova depolitizace a profesionalizace

Kontrolu nad zástupci v obchodních společnostech mají ministerstva podle NKÚ jen při jejich výběru, kdy hodnotí kandidátovy zkušenosti a odbornou způsobilost. Pak už je jen na vybraných zástupcích, jak budou zájmy státu prosazovat, tvrdí kontrolní úřad. Například ministerstvo financí se při výběru řídí jen velmi obecnými kritérii a pro odvolávání svých zástupců ve firmách nemá vůbec žádná kritéria, uvedl NKÚ.

Podle NKÚ je také nevyvážené, jak zákon upravuje jmenování toho, kdo má právo jednat za stát. Vláda tak písemně pověřila k výkonu práv státu zaměstnance ministerstva jen u dvou z 31 společností. U ostatních firem o pověření rozhodoval jen ministr. "Chybí také pravidla, která by stanovila postup státu v případech, kdy jeho práva v obchodní společnosti vykonává několik ministerstev," uvedl úřad.

Ministerstvo financí tvrdí, že hned po nástupu Andreje Babiše provedlo razantní depolitizaci a profesionalizaci dozorčích rad. "Všechny dozorčí rady i představenstva společností v portfoliu ministerstva financí jsou výrazně štíhlejší, díky čemuž pracující mnohem efektivněji a byly uspořeny prostředky v řádech milionů korun," uvedl mluvčí Žurovec. Výtky směrem k chybějící kontrole státu nad svými zástupci ve firmách odmítlo ministerstvo financí poukazem na zákon, podle něhož není nikdo oprávněn udělovat pokyny dozorčí radě. Její členové musí jednat s péčí řádného hospodáře a tím jednají i v zájmu státu jako vlastníka, míní MF.

Pro odměňování vedoucích zaměstnanců a členů orgánů společností přijala vláda v roce 2010 zásady, z kontrolovaných resortů je ale v plné míře převzalo jen ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo financí je podle NKÚ do svých předpisů zahrnulo jen částečně, a odměňování se tak nemuselo vázat na to, jestli činnost společnosti odpovídala jejím strategickým cílům nebo zájmům státu.

Podle ministerstva financí byly všechny kritizované smlouvy uzavřeny v období předchozích dvou vedení úřadu. Nové smlouvy už byly uzavírány tak, aby odpovídaly zásadám odměňování, které byly letos v červnu aktualizovány, uvedl Žurovec. Aktualizované zásady také podle něj uplatňují variabilní složku platu jen u firem, u kterých lze významné strategické cíle stanovit.

U smluv některých manažerů stát nestanovil maximální celkový roční příjem, podle zásad odměňování to přitom udělat měl. Třeba ministerstvo financí z 22 smluv schválilo 14, ve kterých maximální výše odměny určena nebyla. V 15 smlouvách zase chyběla povinná variabilní platová složka vázaná na plnění dlouhodobějších cílů společnosti. Tato složka přitom měla činit minimálně 30 procent z maximálního ročního příjmu.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.