Jaké knihy teď máte na nočním stolku?
Momentálně čtu knihu písničkáře a překladatele Oldřicha Janoty Kytaru s palmou. Je to výbor písňových textů, jeho zhudebněné básně na mě prostřednictvím nahrávek intenzivně působí už 35 let. Takto bez hudby v nich objevuji další asociace. Knihu letos vydalo nakladatelství Torst.
Máte nějakého oblíbeného spisovatele?
Nerad sděluji ta svoje nej… V každém oboru je to širší spektrum autorů, kteří mě oslovují, a já se zdráhám stanovovat pořadí u prací, které nelze porovnávat. Naposledy jsem si třeba znovu pročítal knihu povídek Jakuba Demla Nebe se jiskří mlékem.
Jaké knížky jste měl rád v dětství? A četl jste je pak i svým dětem?
Pohádky Jana Drdy, knihy Jaroslava Foglara, později jsem obdivoval autorské knihy Aloise Mikulky. Dětem před spaním jsem třeba drmolil z hlavy knihu Marka Twaina Princ a chuďas.
Petr Nikl: Prince a chuďase znám zpaměti
Čtete rád knížky o hudbě či výtvarném umění, případně vzpomínky, jež se vážou k oblastem,v nichž se jako tvůrce sám pohybujete?
Zajímají mě autorské výpovědi, naposledy jsem si četl úvahy o vlastní práci Jána Mančušky v knize První inventura. Také mě zaujala kniha Jiřího Pospíšila o českém hudebním undergroundu Příliš pozdě zemřít mladý.
Máte nějaký čtenářský dluh − tedy knihu, na niž se stále nedostává času?
Chtěl bych si třeba konečně dočíst knihu od Ankera Larsena Kámen mudrců.
Sám knihy vytváříte jako autor i jako ilustrátor. Máte v tomto směru nějaké přání, které byste si chtěl co nejdříve splnit?
Mám jich hodně, ale nebudu o nich mluvit, abych je nezakřikl.
S kterou spisovatelkou byste šel rád na skleničku?
S Hanou Andronikovou, která napsala úžasné knihy Nebe nemá dno nebo Zvuk slunečních hodin. Bohužel už to není možné.
A s kterým spisovatelem byste rád podnikl výpravu na pustý ostrov?
To si nechám pro sebe.