Kvůli vytrvalému dešti a tání sněhu na Šumavě vystoupala v úterý nad ránem Otava v Rejštejně a později i Vydra v Modravě a Otava v Sušici na třetí povodňový stupeň. Meteorologové vydali výstrahu před záplavami - extrémní stupeň nebezpečí hrozí na Klatovsku.

Hladiny toků v oblasti horní Otavy by měly kulminovat během rána a dopoledne, informoval v úterý Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

"Třetí stupeň je překročen na celé horní Otavě až po Sušici. Teď ráno ještě stoupá řeka na úplně nejvyšším úseku v pramenné oblasti, výrazněji pak v Sušici," uvedl Tomáš Vlasák z českobudějovické pobočky ČHMÚ. Během dne sice ještě bude pršet, ale výrazně slaběji než v noci a v pondělí. "Zhruba 90 procent srážek už spadlo, sníh už také většinou odtekl. Takže žádná dramatická změna nebude," řekl.

Hladiny budou dopoledne kulminovat nejdříve na horním úseku, a to mírně nad aktuálním stavem. "V Sušici pak maximálně 20 až 30 centimetrů nad úrovní stavu ohrožení," uvedl Vlasák. Podle něj nejde o velkou povodeň, ale o dvou- až pětiletou, která bývá na Otavě poměrně často. Kulminace bude pomalá bez ostrého zlomu, takže není jasné, zda bude v devět, nebo v jedenáct hodin, ale určitě během dne. Nebude ale výrazná, dodal.

Podle aktuální předpovědi má i v úterý na Šumavě vytrvale pršet, ovšem od západu by měl déšť postupně slábnout. Lidé by se měli vyvarovat veškerých aktivit v korytech rozvodněných řek i v jejich okolí, mají sledovat vývoj situace v médiích či na webu ČHMÚ a dodržovat pokyny záchranářů a úřadů.

V Lenoře překonala hladina Vltavy první povodňový stupeň

Vltava v Lenoře na Prachaticku překonala ráno první povodňový stupeň. Hladina by během dne mohla stoupnout i na dalších místech v regionu. Jde především o Otavu a horní část Vltavy. Uvedla to Kateřina Štěrbová z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích.

Dodala, že hladiny řek se budou zvedat podle toho, jak voda bude stékat po proudu. "Ale ta situace by neměla být tak dramatická, protože nejvíce vody spadlo na Šumavě a v dalších místech nejsou koryta řek tak plná," uvedla Štěrbová. Právě na stanicích na Klatovsku v Plzeňském kraji přes noc Otava a Vydra vystoupaly na třetí stupeň povodňové aktivity.

Štěrbová uvedla, že se podle předpovědi vývoj ještě během dneška zřejmě zklidní. Hydrologové očekávají, že by nemělo pršet tak intenzivně jako během pondělí. V Lenoře dosahovala v úterý po ránu výška hladiny 135 centimetrů. Znamená to, že za posledních 24 hodin stoupla o více než 80 centimetrů.

První povodňový stupeň na Mandavě a Liboci

Na řece Mandavě ve Varnsdorfu a na Liboci ve Vilémově také platí první stupeň povodňové aktivity. Hladina stoupla během noci.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Hladina Mandavy byla v půl osmé ráno nad 70 centimetry, průtok se pohyboval na polovině roční povodně. Hladina Liboce na Chomutovsku je 83 centimetrů, první povodňový stupeň se vyhlašuje při dosažení 70 centimetrů. David Král z Českého hydrometeorologického ústavu řekl, že během pondělí a noci napršelo asi 50 milimetrů. Situace není nijak dramatická. "Srážky by měly ustávat," uvedl Král a dodal, že hladiny řek by měly klesat.

Vydatné deště na horách zvedly hladiny řek i v Královéhradeckém kraji

Po vydatných srážkách v Krkonoších a Orlických horách stouply hladiny řek i v Královéhradeckém kraji. Druhý stupeň povodňové aktivity platí na Labi ve Vestřevi a Divoké Orlici v Orlickém Záhoří. První stupně jsou vyhlášeny na Bělé v Jedlové a Zdobnici ve Slatině nad Zdobnicí. Hladiny řek by během dopoledne mohly pozvolně stoupat, informoval v úterý vedoucí vodohospodářského dispečinku Povodí Labe v Hradci Králové Jiří Petr.

Řeky stoupají i jiných částech republiky, hlavně ve východních Čechách. Druhý povodňový stupeň čili pohotovost hlásila ráno Divoká Orlice v Orlickém Záhoří a Labe u Vestřevi.

Za posledních 24 hodin spadlo nejvíce srážek na Šumavě, a to v Prášilech - 66 milimetrů. V oblasti Krušných hor spadlo 45 mm a v Jizerských horách a Krkonoších až 44 mm. Srážky v kombinaci s oteplením ve vyšších polohách a nárazovým větrem způsobily rychlé odtávání sněhové pokrývky i ve vyšších polohách pohraničních hor.

Související