Česká ekonomika patří letos zatím k nejrychleji rostoucím zemím Evropské unie. V prvním a druhém čtvrtletí její výkon překonal hranici čtyř procent, což bylo tempo, které překvapilo nejednoho analytika. Stejný meziroční růst pro třetí kvartál odhaduje Český statistický úřad

Nicméně na mzdách pracovníků se skvělá kondice českého hospodářství zatím příliš neodrazila - průměrná hrubá mzda letos zatím vzrostla o necelá tři procenta. Na otázky čtenářů o růstu mezd či inflaci odpovídal v on-line rozhovoru hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

V případě nízkých mezd podle Navrátila podniky argumentují nižší produktivitou zaměstnanců. "To už v mnoha případech není pravda, ale pořád, agregátně se naše produktivita pohybuje na zhruba 75 procentech úrovně v eurozóně. Dalším častým argumentem je kupní síla. Nízké ceny u nás, ve srovnání s průměrem v měnové unii, umožňují mít slušnou životní úroveň i při relativně nižších mzdách," říká ekonom. 

"Jsme tak trochu v područí zahraničních firem: ty se dívají na zisk, a tedy přísně kontrolují náklady. Pokud by měly pocit, že náklady u nás rostou, tak mohou velmi rychle přemístit výrobu do jiné země. Zvlášť se to týká montoven, které mohou být přemístěny velmi rychle," dodává Navrátil.

Za jeden z problémů centrálních bank považuje velmi nízkou globální inflaci. "Tuto nízkou inflaci i dovážíme. Přestože česká ekonomika roste slušně, tak ve světě je pořád spousta plně nevyužitých výrobních kapacit," uvádí. Díky tomu tak podle něj Česká národní banka může posunout konec intervencí do roku 2017. "Teoreticky by to mohla posunovat i dále. Ale prakticky tuto možnost zamlžují změny v bankovní radě," říká Navrátil.

Online rozhovor

Opačné řazeníObnovit
Čtenářský dotaz
Jak přibrzdí ekonomická migrace, zůstane-li v Evropě 1/4 příchozích, růst mezd v EU a jak v dlouhodobém horizontu HDP? Poroste HDP? O kolik více díky nekvalifikované a levné pracovní síle? Děkuji.
David Navrátil
Dobrý den, všem! Dosavadní odhady imigrantů do EU se pohybují mírně pod jedním milionem. Jde o vysoké číslo a bude v následujících letech dále růst. Je však pravděpodobné, že v EU zůstane méně imigrantů, protože ti z tzv. bezpečných zemí (Srbsko, Kosovo, Albánie) budou poslání zpět (cca 140 tisíc). Evropská unie má 500 milionů obyvatel. Takže jeden milion představuje 0,2% obyvatel EU. Zkusme to trochu přehnat a naprosto hypoteticky předpokládat, že kdyby jeden milion imigrantů dostal sociální dávky jako je čistá průměrná mzda v Německu. Tak tato částka dosáhla cca 28 mld. EUR za rok, což představuje 0,2% HDP. Jinými slovy, i při hodně velkém přehánění (nikdo z nich nebude pracovat a pokud by se EU se svou štědrostí zbláznila), tak z makroekonomického pohledu není příliv uprchlíků pro EU problém. Stejně tak malý dopad lze předpokládat na trh práce. Empirické studie ukazují, že i při relativně větším nárůstu imigrantů (kolem 10% populace v dané oblasti) byly efekty na růst ekonomiky pozitivní, stejně tak na růst mezd starousedlíků. Imigrantská krize je krizí především díky neschopností najít politické řešení. Další problémy jsou samozřejmě spojeny se sociální začlenění (potřeba vyhnout se vytváření ghet) a bezpečností rizika.
Čtenářský dotaz
Připadá Vám fér znehodnocení úspor - penzijního pojištění všech, co na zajištění na stáří se chovají odpovědně ?
David Navrátil
Nepřipadá mi odpovědné, jakým způsobem stát řeší budoucí deficit penzijního systému a snížení životní úrovně lidí po odchodu do důchodu: časté změny, nejistota kolik dostanu od státu... Přitom základ problému spočívá v osvětě: většina se shodne, že je potřeba spořit si na důchod, ale jen málokdo ví, kolik, aby měl rentu v důchodu, jakou si představuje. Pokud bychom to věděli, tak bychom zjistili, že potřebujeme spořit více. Mě navíc osobně nevyhovuje jakým způsobem legislativa svazuje penzijní fondy (transformovaný fond) v investicích a volatilitě, proto doplňuji penzijní spoření i dalšími investicemi, například do podílových fondů.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Zajímalo by mě, jaký je reálný rozdíl mezi růstem mezd (který si všichni tak přejí) a deflací (které se banky obávají). Pro pracujícího člověka to vyjde nastejno - za svoji práci si toho pořídí víc.
David Navrátil
Dobrý den, mzdy u nás rostou. Samozřejmě je to ta průměrná mzda, což není mzda na kterou většina lidí dosáhne. Každopádně průměrná nominální mzda roste o cca 3,5%. Při inflaci blízko nule i reálná mzda roste nad třemi procenty. Růst reálných mez o 2-3 procenta je něco, na co česká ekonomika má dlouhodobě. Ale ČNB by chtěla vidět růst nominálních mezd mezi 4-5 procenty. Důvod je jednoduchý: chce totiž dosáhnout svého dvouprocentního inflačního cíle. Takže potřebuje, aby podniky a zaměstnanci při mzdových vyjednávání k růstu produktivity přičetli i inflační cíl ČNB. Až takové chování ČNB uvidí, tak bude ochotna zrušit kurzových závazek (že koruna neposílí pod 27 CZK/EUR) a bude uvažovat o zvyšování úrokových sazeb. Problém pro centrální banky (tedy nejen u nás, ale i ve světě) je, že globální inflace je velmi nízká. A tuto nízkou inflaci i dovážíme. Přestože česká ekonomika roste slušně, tak ve světě je pořád spousta plně nevyužitých výrobních kapacit. Navíc robotizace ekonomiky snižuje náklady výroby. Plus my spotřebitelé jsme dostali mocný nástroj na prodejce: cenové srovnávače. Takže už neplatí, že záleží na výřečnosti prodejce, zda koupíme výrobek nebo službu za nějakou cenu. Ale jsme schopni rychle argumentovat, že u konkurence pořídíme to samé s desetiprocentní slevou. To tlačí marže a tedy i ceny dolů. Myslím si proto, že pokud chtějí centrální banky zvýšit inflaci, tak budou dlouhodobě udržovat měnové podmínky uvolněné.
Čtenářský dotaz
Jaktože v dnešní "společné Evropě" může ta samá firma, která působí třeba i ve Francii a Německu, za stejný a mnohdy i vyšší výkon platit nepoměrně nižší mzdu českému zaměstnanci? Přitom cestou k vrcholu managementu se už platy vyrovnávají.To je trochu jako kolonizace...
David Navrátil
Podniky argumentují nižší produktivitou českých zaměstnanců. Což v mnoha případech už není pravda, ale pořád agregátně se naše produktivita pohybuje na cca 75 procentech úrovně v eurozóně. A dalším častým argumentem je kupní síla. Nízké ceny u nás, ve srovnání s průměrem v EMU, umožňují mít slušnou životní úroveň i při relativně nižších mzdách. Tohle je samozřejmě argument kruhem, protože kdyby rostly mzdy, tak by rostly i ceny a byl by větší požadavek na růst mezd... Nicméně máte pravdu, že jsme tak trochu v područí zahraničních firem: ty se dívají na zisk, a tedy přísně kontrolují náklady. Pokud by měly pocit, že náklady u nás rostou, tak mohou velmi rychle přemístit výrobu do jiné země. Zvlášť se to týká montoven, které mohou být přemístěny velmi rychle.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Pochybuji, že se vůbec podaří ČNB tímto oslabením koruny zvýšit inflaci. Po dvou letech intervencí se pohybuje stále inflace na nule s deflačními tlaky. Evidentně se jedná o nový jev související s dnešní ekonomickou globalizací, levnými výrobci po celém světě, velkou nabídkou zboží. Zajímavé je, že neiflačně se chovají i mzdy. Spíše stagnují, někde mají dokonce i tendenci k poklesu. Co si o tom myslíte? Je možné, že ČNB už nastálo zafixuje kurs na 27 Kč (nemožnost dosáhnou požadované inflace, velká spekulativní rizika spojená s opuštěním intevencí, apod.)?
David Navrátil
Souhlasím. Od intervencí rostla česká inflace ve srovnání s eurozónou rychleji o necelé procento. Za dva roky o necelé procento! Přitom by ČNB potřebovala, aby to bylo kumulovaně alespoň pět procent, aby centrální banka neměla strach z posílení koruny. "Potíž" s českou malou otevřenou ekonomikou je, že když rostou domácí poptávkové tlaky, tak nejsme omezeni domácí výrobou, ale můžeme dovézt zboží ze zahraničí. A to omezuje růst inflačních tlaků. Navíc globální inflace je nízká, viz předchozí odpověď. My si myslíme, že díky tomu nakonec ČNB posune exit do roku 2017. Teoreticky by to mohla posunovat i dále. Ale prakticky tuto možnost zamlžují změny v bankovní radě. V polovině příštího roku prezident Zeman jmenuje dva nové členy bankovní rady a na začátku 2017 další dva. Takže v únoru 2017 bude mít bankovní rada 4 ze 7 nových členů (plus nového guvernéra), o kterých nic nevíme: jejich jména, natož názory. Známe jen názor prezidenta Zeman, který říká, že intervence a kurzový závazek nepodporuje.
Čtenářský dotaz
Co si myslíte o plánu vlády výrazně usnadnit zaměstnávání cizinců ze zemi mimo EU, po kterém volají firmy? Nepomohlo by ekonomice více, kdyby namísto vytváření konkurence na trhu práce firmy už konečně zvýšily mzdy? Díky.
David Navrátil
Je logické, že firmy se snaží snižovat náklady. A je logické, že odbory se snaží zvyšovat mzdy. A obě strany se snaží přesvědčovat vládu o své pravdě. Nevím, jak konkrétně vypadá plán vlády, ale doposud se český stát snaží spíše odrazovat, než vítat pracovníky ze zahraničí.
Čtenářský dotaz
Kam byste doporučil uložit úspory?
David Navrátil
Pokud jde o úspory na důchod, tak já to řeším kombinací penzijního pojištění a investic do akciových fondů.
Čtenářský dotaz
Není náš zázračný růst HDP daný tím, že experti za svou produkci nasmlouvanou v € dostanou o cca 10 % víc Kč, než při reálném kurzu? Resp. mohli i zlevnit produkci a v rámci autoprůmyslu být výrazně zajímavější. Je tu i vliv utráceni dotaci atd. S ohledem na význam exportu si ale myslím, že si kupujeme přes intervence nezdravý růst za peníze náš všech...
David Navrátil
Exportérům slabší koruna pomáhá ve vyšších tržbách. To sami přiznávají. Od loňského roku tady máme nesoulad mezi tím, jak rostou zisky firem a jak rostou mzdy. Jinými slovy, pozitivní efekt intervencí není zcela spravedlivě distribuován mezi podniky (vlastníky kapitálu) a zaměstnance. A tento nesoulad po dlouhé době sjednotil pozici ČNB a odborů: obě strany chtějí vidět růst mezd o pět procent.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, čeští manažeři si za poslední léta zvykli zaměstnance obrat o většinu benefitů, často sahali i na mzdy zaměstnanců, přičemž sami se často dostali do pozic, kdy mají větší příjmy, než jejich kolegové na západ od naší hranice. Nemyslíte si, že by měla přijít nějaká státní regulace, aby poměr mezi manažerským platem a platem zaměstnance nebyl často 20:1, ale byl vázán kupříkladu na dělnický plat v maximálním poměru 5:1? Sám manažer pak bude mít zájem, aby dělnický plat rostl? Děkuji
David Navrátil
Rozumím tomu, že nevypadá důvěryhodně a spravedlivě, když klesají mzdy a benefity řadovým zaměstnancům a managementu nikoliv. Přesto nejsem pro nějakou další regulaci. Management totiž zjistí, že rychlý pokles míry nezaměstnanosti povede k odlivu zkušenějších a kvalitnějších pracovníků do firem, které jsou ochotny nabídnout lepší podmínky, což by se negativně odrazilo v kvalitě produkce a nakonec i v jejich kariéře. A aby tento odliv zastavil, bude muset zvýšit mzdy. Ekonom by to nazval cestu po tzv. Phillipsově křivce: nízká míra nezaměstnanosti vede ke zvýšení růstu mezd.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Kdo může podle Vás za to, že u nás jsou téměř nejnižší mzdy a důchody v EU ???
David Navrátil
Dobrý den, dovolím si odkázat na jednu z předchozích odpovědí.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jak dlouho si myslíte, že ještě vydrží současný stav, kdy bývalé státy východní Evropy jsou využívány pro svoje nízké pracovní náklady? Není tento stav uměle udržován "západem", který má strach z bohaté a soběstačné východní Evropy?
David Navrátil
Dobrý den, dokud budeme poskytovat nízké náklady. Pokud se nám to nelíbí, tak se musíme připravit. Firmy typu montoven se totiž mohou velmi rychle přemístit do jiné země. Budeme mít náhradu? Respektive, schopnost přemístit se z ČR do jiné země můžeme omezit tím, že dokážeme naši výhodu nízkých mzdových nákladů vykompenzovat produktivitou, schopností inovovat...
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Co jsou hlavní příčiny toho, že v sousedním Rakousku a Německu jsou lidé za stejnou práci odměňováni jinak než u nás v Česku? Co je třeba udělat proto, abychom na tom byli stejně?
David Navrátil
Dobrý den, dovolím si odkázat na předchozí odpovědi.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, co děláme pořad tak špatně, že nás ve mzdách předběhlo i Slovensko? Děkuji. Honza
David Navrátil
Dobrý den, podle mých dat nás Slovensko v čisté mzdě nepředběhlo. Ale Slovensko není náš hlavní problém, viz předchozí odpovědi.
Čtenářský dotaz
Zdravím Vás. V čem vidíte hlavní důvod, že firmy nejsou ochotné přidat na mzdách a jediný způsob, jak dosáhnout na vyšší peníze, je změna zaměstnání? A v čem podle Vás jsou hlavní důvody v nižší produktivitě práce u nás a na západě? Je to nízká přidaná hodnota? Montovny? Problém, že se v ekonomických věcech chováme podřízenecky jako další spolková země SRN? Děkuji za Vaše případné odpovědi.
David Navrátil
Dobrý den, dovolím si odkázat na předchozí odpovědi.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, nevíte náhodou kdy se dostane na platy nepedagogických pracovníků ve školství? Dělám v kuchyni 10 hodin denně a podstatně se mění úvazky, stále směrem dolů. Je mi 54 let, celý život vařím, až padnu-kdo mi co dá? Poradíte mi co mám dělat? Děkuji.
David Navrátil
V soukromém sektoru to není lepší? Pokud ne, tak stát nebude tlačen, aby mzdy zvyšoval. Bohužel. Chápu, že když ekonomika roste, nezaměstnanost klesá (je dokonce druhá nejnižší v EU!), tak by lidé rádi viděli i růst svých mezd. Ty rostou o cca 3,5 procenta, ale spolu s námi by vyšší růst mezd ráda viděla jak ČNB, tak odbory. Centrální banka proto, aby mohla růst inflace ke dvěma procentům, kde má inflační cíl. Odbory proto, protože růst mezd neodpovídá růstu zisků firem. A my, protože přirozeně chceme mít vyšší životní úroveň :-) V odpovědích jsem se snažil ukázat, že trvalému růstu mezd brání jednak nadbytek výrobních kapacit ve světě, a jednak změny ekonomice jako je robotizace a cenové srovnávače. K tomu musíme připočítat, že pokud firmy nenamotivujeme naší kvalitou práce (inovace, produktivita, vzdělanost...), tak vždy budeme pod hrozbou, že odejdou jinam. Obecně růst v příjmové nerovnosti (v ČR jsme na tom velmi dobře), povede ve světě k vyšší diskusi ohledně vyššího zdanění kapitálu. A také k diskusi ohledně minimálního příjmu pro jednotlivce. Já moc děkuji za vaše dotazy a přeji pěkný den. Pokud mě budete chtít sledovat, tak mě najdete téměř všude :-) - Twitter: @DavidDnavratil - Facebook: https://www.facebook.com/david.navratil.940 - LinkedIn: https://cz.linkedin.com/in/dnavratil - Blog: http://davidxnavratil.blogspot.cz/
Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru