Čínský a tchajwanský prezident v sobotu zahájili historický summit v Singapuru. Jde o první kontakt na nejvyšší úrovni od konce občanské války před 66 lety. Si Ťin-pching a Ma Jing-ťiou si na úvod setkání podali ruce. Více než minutové potřásání rukou doplnili širokými úsměvy, dodala agentura AP.

V jednacím sále promluvil jako první Si - usazený naproti tchajwanskému prezidentovi řekl, že obě strany Tchajwanské úžiny mají schopnost i moudrost řešit své vlastní problémy. "Žádná síla nás nemůže odtrhnout," řekl čínský prezident. "Jsme jedna rodina."

Ma odpověděl, že je odhodlaný prosazovat mír napříč Tchajwanskou úžinou, a dodal, že vzájemné vztahy by měly být založené na upřímnosti, moudrosti a trpělivosti. Nepřímo také Si Ťin-pchinga vyzval, aby respektoval tchajwanskou demokracii. "Obě strany by měly vzájemně respektovat své hodnoty a způsob života," poznamenal.

Tchaj-wan se v roce 1949 odtrhl od Číny, což ale Peking nikdy neuznal. Tchajwanský prezident zahájil v roce 2008, po letech otevřeného nepřátelství mezi oběma stranami, proces sbližování. Poté, co se dostal k moci, bylo mezi oběma územími podepsáno množství dohod.

Tchajwanská opozice sobotní setkání kritizuje s tím, že jde o snahu Pekingu ovlivnit prezidentské a parlamentní volby na Tchaj-wanu, které jsou plánovány na 16. ledna. Přes noc v Singapuru protestovalo proti setkání asi 200 lidí; dopoledne se jejich počet snížil asi na 35 osob.

Analytici ale předem upozornili, že schůzka bude mít spíše symbolický než konkrétní význam. Obě strany potvrdily, že během setkání prezidentů nebude podepsána žádná dohoda a nehodlají ani vydat žádné společné prohlášení. Tak se i stalo. Po skončení schůzky prezidentů prohlásil na tiskové konferenci šéf čínského úřadu Čang Č'-ťün, že síly usilující o nezávislost Tchaj-wanu jsou největší hrozbou společného míru.

Situace v Jihočínském moři se musí řešit mírovou cestou

Před setkáním se svým tchajwanským protějškem promluvil čínský prezident na singapurské Národní univerzitě, kde prohlásil, že Čína je neustále přesvědčená, že spory v Jihočínském moři by měly být vyřešeny prostřednictvím rozhovorů. Dodal ale, že vláda má zodpovědnost chránit svrchovanost země a její námořní práva.

Jak připomněla agentura Reuters, čínské teritoriální nároky se v Jihočínském moři kříží s Vietnamem, Filipínami, Malajsií, Tchaj-wanem a Brunejí. V posledních letech se Čína pustila do asertivnějšího prosazování svých nároků, což vyvolalo obavy sousedních zemí i znepokojení mezinárodního společenství.

Tento týden pronikl americký raketový torpédoborec Lassen za hranici 12 námořních mil vymezující pásmo pobřežního moře kolem umělého čínského ostrova ve sporné oblasti Jihočínského moře.