Jaké knihy teď máte na nočním stolku?
Noční stolek nemám, a tak knihy odkládám, kde se dá. A to jak ty rozečtené, tak ty, na které se teprve chystám. Teď zrovna si tříbím životní postoje s příručkou Cesta tygra od Bernharda Moestla, protože se momentálně cítím tak nějak všeobecně rozplizle. A těším se na Měsíc nad řekou Tejo, další soubor povídek mého kamaráda Igora Malijevského, protože budou jistě zase jemnocitné jako on.
Máte nějakého oblíbeného spisovatele, k jehož knížkám se čas od času musíte vrátit?
Možná už to svědčí o nějaké nedostatečnosti, ale já nemám nejoblíbenějšího spisovatele! Navíc prózu čtu opravdu výjimečně. Kromě klasických kuchařek nebo oněch příruček k nalezení sebe sama u mě najdete spíš básnické sbírky a almanachy. Ty mi připadají stravitelnější a objevnější. Pořádný román jsem v dospělém věku nepřečetla ani jeden.
U které knížky jste se naposledy nahlas rozesmála nebo dojala téměř až k slzám?
Byl to hned celý sloupec knih. Co sloupec, celé stohy! Ne tak dávno jsem v prodejně se zlevněnými tituly doslova narazila na výprodej pamětí Václava Klause. A ten výjev mě opravdu současně rozesmál i dojal, ale vlastně mě moc nepřekvapil. Jen mě asi šokovalo, že tam těch výtisků bylo fakt hodně.
Jaký je váš největší "dluh" − tedy existuje knížka, kterou byste si měla a chtěla přečíst, ale ještě jste se k tomu nedostala?
Jako správný tygr už si žádné dluhy ve vědění nepřipouštím. Přečtu nepřečtu, dostanu nedostanu, proč se trápit tím, co bych měla? Chtěla, to je jiná věc! Já chci a koupím si každou knížku, kterou mi poradí nějaká má oblíbená persona nebo má vlastní intuice. Ale chceme toho tolik a čas na všechno je jenom jeden − a ten buď přijde, nebo nepřijde.
Jakého spisovatele byste si vybrala, aby napsal váš životní příběh?
Asi nějaké úplně cizí dítě.
Se kterým spisovatelem nebo spisovatelkou byste šla ráda na večeři?
Skoro se všemi, se kterými jsem chodila na pivo ještě v době, kdy se "to o nich nevědělo". Těch je už hezká řádka. A taky s řadou těch, kteří už, jaká pomoc, nežijí.
A se kterým autorem byste se nebála strávit desetihodinový let? O čem byste si s ním chtěla povídat?
Deset hodin v letadle? Neznám takového. A žádnému bych to ani nepřála. Jsou situace, kdy jsem přivykla mlčet, zpytovat svědomí a k tomu číst Vlastu.
