Česká ekonomika v letošním roce zrychlí růstové tempo na 4,3 procenta z loňských dvou procent, příští rok ale její expanze prudce zpomalí na 2,2 procenta. Ve čtvrteční makroekonomické prognóze to předpověděla Evropská komise. Hlavní příčinou rozkolísaného vývoje bude podle ní průběh čerpání z evropských fondů. V roce 2017 by měla ekonomika zesílit růst na 2,7 procenta.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Navzdory prudkému zrychlení hospodářského růstu zůstane letos deficit veřejných financí na loňské úrovni 1,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podstatně se zároveň zhorší strukturální deficit, který přihlíží k vývoji ekonomiky, předpovídá komise.

Vedle zvýšeného čerpání z fondů EU přispěje letos ke zrychlení růstu i tvorba zásob, což bude jednorázový důsledek předzásobení tabákovými produkty v reakci na změny daní. Oproti loňsku se na dvojnásobné tempo tři procenta zvýší soukromá spotřeba, které prospěje růst příjmů a nízká inflace.

Příští rok odezní vliv zrychleného přílivu peněz z EU, soukromá spotřeba ale zůstane na silné úrovni, což bude platit i pro rok 2017. Pozitivní příspěvek k růstu české ekonomiky zajistí v příštích letech i zahraniční obchod.

Inflace by letos měla zůstat na 0,4 procenta a nízké ceny ropy by měly udržet růst spotřebitelských cen na nízké úrovni i v příštím roce. Inflace se nicméně díky růstu produkce a mezd napřesrok zvýší na jedno procento a v dalším roce na 1,6 procenta. Ke dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB) by se měla meziroční inflace vrátit ke konci roku 2017, odhaduje komise.

Deficit veřejných financí letos negativně ovlivní znovuzavedení daňových úlev pro pracující důchodce a nastolení nové snížené sazby DPH. Výdaje zase zvýší nutnost spolufinancovat investice v rámci zesíleného čerpání evropských fondů a také zvýšení platů ve veřejném sektoru. Příští rok se má podle komise schodek snížit na 1,3 procenta HDP a v dalším roce na 1,1 procenta, což bude odrážet pokles vládního spolufinancování investic.

Uprchlická krize evropskou ekonomiku jako celek výrazně neovlivní

Komise ve čtvrtek předpověděla, že celá Evropská unie letos vykáže růst o 1,9 procenta, zatímco eurozóna poroste o 1,6 procenta. Oba odhady jsou o desetinu procenta lepší než předcházející prognóza z května. V příštích letech má růst mírně zrychlovat - v EU se v roce 2016 dostane na dvě procenta a v eurozóně na 1,8 procenta.

Podle eurokomisaře pro ekonomické otázky a daně Pierra Moscoviciho jsou velké rozdíly mezi jednotlivými evropskými zeměmi a přetrvávají problémy s nedostatečnými investicemi či trvale vysokou mírou zadlužení.

Prognóza nabízí první zhodnocení hospodářského dopadu příchodu velkého počtu uprchlíků do EU. Uvádí, že krátkodobě znamenají vyšší veřejné výdaje růst hrubého domácího produktu, dlouhodobě je pozitivní dopad očekáván především ve vyšší nabídce pracovních sil. Předpokladem je ale správná politika, která změny na pracovním trhu skutečně umožní. "Pro EU jako celek bude dopad malý, ale může být silnější v některých členských státech," uvedla komise.

Místopředseda komise pro euro Valdis Dombrovskis upozorňuje, že mírný hospodářský růst v zásadě podporují dočasné faktory jako jsou nízké ceny ropy, slabší euro a měnová politika Evropské centrální banky (ECB). "Eurozóna ukázala odolnost vůči vnějšímu vývoji, jako bylo zpomalení světového obchodu, a to je povzbuzující," řekl.

Ekonomická obnova je podle komise patrná napříč unií. V eurozóně roste domácí poptávka i díky nízké inflaci a rostoucím příjmům. V příštích letech by to mělo znamenat posílení spotřeby domácností, a tedy i rostoucí příjmy pro firmy. Naopak zpomalení světového obchodu a pokles velkých ekonomik, například čínské, má mít negativní vliv na evropský export.

Problémy přetrvávají na pracovním trhu, kde je v některých zemích stále vysoká nezaměstnanost. V celé EU by měla nezaměstnanost pomalu klesat z letošních 9,5 procenta přes 9,2 procenta příští rok na 8,9 procenta v roce 2017. Pro eurozónu by mělo letos platit číslo 11 procent s poklesem na 10,6 v příštím roce a 10,3 o rok později.

Prognóza ale upozorňuje na rizika, která mohou předpokládaný vývoj převážně negativně ovlivnit. Zmiňován je zejména hlubší než očekávaný propad výkonu Číny a dopady očekávané normalizace americké měnové politiky na rozvíjející se trhy s možným záporným dopadem na evropské investice a ekonomickou aktivitu.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru