Turecké předčasné parlamentní volby vyhrála vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil a vedl nynější prezident Recep Tayyip Erdogan. AKP získala po nedělních předčasných volbách v parlamentu absolutní většinu, bude tak moct opět vládnout sama. Oznámila to turecká státní agentura Anadolu po sečtení 96 procent hlasů.
Do zákonodárného sboru se dostala také sekulární a hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP), nacionalisté a jen těsně Kurdové. Turecký premiér Ahmet Davutoglu (AKP) již označil výsledek voleb za vítězství demokracie.
AKP po sečtení 95,86 procenta volebních lístků vede s 49,4 procenta hlasů, zatímco sekulární CHP získala 25,34 procenta hlasů. Na třetím místě se umístila nacionalistická Strana národní akce (MHP) s necelými 12 procenty hlasů a prokurdsky orientovaná Lidová demokratická strana (HDP) s 10,4 procenta hlasů. HDP se po červnových volbách se 13 procenty dostala do parlamentu poprvé, nyní jen těsně překonala nutnou desetiprocentní hranici.
V přepočtu na mandáty získá AKP v 550členném parlamentu pohodlnou většinu 316 křesel, CHP jich bude mít 133, nacionalisté 42 a Kurdové získají 59 mandátů. HDP dosud měla 80 poslanců.
Oficiální konečné výsledky budou vyhlášeny za 11 až 12 dní, uvedla centrální volební komise. Prodleva podle Reuters umožní komisi zvážit případné stížnosti jednotlivých stran na průběh hlasování.
"Dnešek je vítězství naší demokracie a našeho lidu," prohlásil ke svým příznivcům premiér Davutoglu. "Snad vám v následujících čtyřech letech budeme moci dobře sloužit a v roce 2019 se před vás opět postavíme," dodal s odkazem na nadcházející řádné parlamentní volby za čtyři roky.
Předčasné volby se uskutečnily se podle zahraničních komentářů za zhoršené bezpečnostní situace a obav o stav ekonomiky a jejich výsledek může mít hluboký dopad na budoucnost země a prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Na jihovýchodě Turecka se demonstruje proti výsledkům voleb
Turecké bezpečnostní síly v převážně kurdském Diyarbakiru na jihovýchodě země použily slzný plyn proti demonstrantům, kteří protestují proti výsledkům voleb, informovala agentura Reuters. Několik desítek demonstrantů, z nichž někteří házeli kamením, zablokovalo ulici v blízkosti centra největšího města na jihovýchodě Turecka, které je zároveň metropolí provincie Diyarbakir.
Hlasování ve více než 175 000 volebních střediskách bylo převážně bez incidentů. Například v severovýchodní provincii Kocaeli policie zasáhla slzným plynem k ukončení potyčky mezi přívrženci Erdogana a separatistických Kurdů.
Turečtí voliči vybírali nový parlament podruhé za posledních pět měsíců poté, co Erdoganova vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) neudržela v červnových volbách v parlamentu většinu a nebyla s to vytvořit s ostatními formacemi koalici. Podle předvolebních průzkumů by AKP měla zvítězit, ale opět jen s asi 40, maximálně 47 procenty hlasů bez získání parlamentní většiny.
Červnové volby měly být triumfem pro proislámskou AKP a umožnit jejímu zakladateli Erdoganovi změnit ústavu a rozšířit prezidentské pravomoci. Strana ale v 550členném parlamentu nezískala většinu.
Od června navíc ztroskotalo příměří s kurdskými separatisty a změnilo se v krveprolití, syrská krize se zhoršila a Turecko, člen NATO, se stalo terčem dvou sebevražedných atentátů spojených s Islámským státem, které si vyžádaly celkem více než 130 mrtvých. Země se také silně dotýká současná migrační krize.
Erdogan podle agentury Reuters ani v nynější kampani nedokázal obnovit někdejší důvěru voličů, kteří mu v prezidentských volbách v roce 2014 dali 52 procent hlasů. Voliče rozděluje otázka, zda se má Turecko po měsících nestability vrátit k vládě jedné strany, či nechat řídit stát pomocí koalice.
Jednašedesátiletý Erdogan je v zemi i po 13 letech vlády tvrdé ruky velmi oblíben, je ale i terčem stále silnější kritiky. Jedni v něm vidí "zachránce" Turecka, druzí "diktátora". Muž, který oživil ekonomiku země a zbavil muslimskou většinu útlaku ze strany laické elity, v kampani přesvědčoval, že zemi zajistí stabilitu a prosperitu jen vláda jedné strany.
V minulých dnech sice Erdogan slíbil, že bude respektovat výsledek voleb, někteří ale pochybují, že "velký vůdce", jak ho označují příznivci, bude někdy ochoten se s někým dělit o moc. "Udělá vše pro to, aby zůstal jediným pánem na palubě. A to, i kdyby měl k dosažení svého cíle riskovat mír, sociální soudržnost a ekonomickou stabilitu země," upozorňuje podle AFP v Turecku známý komentátor Kadri Gürsel.
Vzhledem k "extrémní polarizaci" voličů místní političtí analytici předpokládají, že AKP nezíská dost hlasů pro samostatné vládnutí a že opět nebude s to vytvořit koalici. O té se podle agentury AFP již mezi jednotlivými parlamentními formacemi předběžně diskutuje. Také se už hovoří o tom, že v případě neúspěchu se budou konat další volby na jaře 2016.
