Petr Prokš (61)

• Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

• Je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR.

• Zaměřuje se na dějiny konce 19. a začátku 20. století, zejména na české země, Československo a Rakousko-Uhersko.

• Napsal řadu monografií týkajících se první světové války, rozpadu habsburské říše a pádu císařského Německa.

Nebyl rozpad Rakouska Uherska z ekonomického pohledu chyba?

Pro posuzování významných historických událostí, jako nepochybně byl také rozpad Rakousko-Uherska, nelze používat pouze jediné, v tomto případě ekonomické, hledisko. Jednalo se totiž o celý souhrn vzájemně provázaných příčin, především to bylo vyhrocení ekonomických, sociálních, národnostních a politických rozporů habsburského soustátí a jeho porážka v první světové válce.

V dané situaci na konci první světové války již nešlo nijak jeho živelnému rozpadu zabránit. Proto dodnes přetrvávající úvahy o tom, zda se habsburská říše měla, nebo neměla rozpadnout, zda to byla, nebo nebyla chyba, jsou zcela ahistorické, prostě se rozpadla.

Samozřejmě existovaly varianty pro řešení budoucnosti habsburské říše, o které uvažovaly oba válčící bloky.
Centrální mocnosti, Německo a Rakousko-Uhersko, v případě vítězství ve válce prosazovaly uskutečnění projektu německé "Mitteleuropy" s naprostým ovládnutím kontinentální Evropy císařským Německem. Základem tohoto uskupení měl být těsný svazek Německa a Rakousko-Uherska. K němu se měly v podřízeném postavení připojit Belgie, Holandsko, Švýcarsko, Francie, Itálie, Španělsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, celý Balkán, Turecko a země Středního východu.

Zmíněné řešení mělo nastolit nadvládu Německa nad Evropou, zajistit jeho spojovací trasy do Malé Asie a umožnit vytvoření německé koloniální říše, jež se společně s německou "Mitteleuropou" stane protiváhou Velké Británie, Ruska, Japonska, Číny a Spojených států. V rámci uvedeného řešení by došlo také k nastolení německé nadvlády v Předlitavsku, tedy rovněž v českých zemích, v rámci Rakousko-Uherska.

Dohodové velmoci, Velká Británie, Francie a Rusko, k nimž se později připojily Spojené státy, se sice všeobecně shodovaly, že habsburská říše nemůže nadále existovat v předválečné podobě, ale zejména Britové a Američané byli proti rozpadu habsburské říše a následné "balkanizaci" střední Evropy. V případě vítězství ve válce připadaly v úvahu následující varianty: 1) národnostní autonomie habsburské říše; 2) vnitřní federalizace habsburské říše; 3) vznik samostatných států a jejich federace; 4) vznik samostatných států a jejich konfederace; 5) vznik naprosto samostatných a svrchovaných "nástupnických" států.

Zatím jste si přečetli 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru