Manželé se ani v budoucnu nedočkají společných důchodů, které by ženám kompenzovaly předchozí péči o děti. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž odmítlo doporučení důchodové komise na sdílení sociálního pojištění, jehož cílem bylo vylepšit dosud výrazně nižší důchody žen. Do návrhu změn od roku 2017 jej tedy ministerstvo nezahrne.

"Provedli jsme detailní analýzu dopadů a ukázalo se, že uskutečnění tohoto záměru by si vyžádalo mnoho souvisejících náročných kroků. Šlo by třeba o průběžný sběr informací o všech pojištěncích v daleko širším rozsahu, než je tomu v současné době, ale například i údaje o existenci a ukončení manželství nebo informace o všech náhradních dobách pojištění," vysvětlila on-line deníku Aktuálně.cz ministryně Michaela Marksová (ČSSD).

"Kromě toho jsem nepovažovala za správné, aby toto sdílení pojištění bylo navázáno na institut manželství - mělo by být spíše na výchovu dětí. Ovšem hodnotit, jak dlouho spolu nesezdaní rodiče žili, je administrativně téměř nemožné," dodala.

Důchodová komise odborníků a politiků vedená Martinem Potůčkem na konci loňského roku vládě mimo jiné doporučila, aby manželé a registrovaní partneři sdíleli pro výpočet penze své vyměřovací základy, v nichž se odrážejí předchozí výdělky a odvody pojistného. Ženy v Česku totiž obvykle vydělávají méně než muži, takže pak mívají v průměru o pětinu nižší důchod. Průměrný starobní důchod dosahoval na konci roku 2014 podle České správy sociálního zabezpečení u mužů 12 259 korun, zatímco u žen jen 10 050 korun.

Vyměřovací základy obou partnerů by se podle doporučení komise sečetly a rovným dílem rozdělily. Oba by tak měli stejný důchod, což by v praxi většinou vedlo k tomu, že muži by si v důchodu pohoršili a ženy polepšily. Komise se shodla na tom, že ženy v důchodu doplácejí na to, že v produktivním věku pečují o děti. Zvláště to pak na ně dopadá, pokud v důchodovém věku žijí samy – ať už kvůli rozvodu, nebo protože jejich partner zemřel.

Nikdy neříkej nikdy

Na sdílení důchodů se v roce 2013 zaměřila studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při centru CERGE-EI. Autoři se soustředili na situaci po rozvodu. Zjistili, že ženy kvůli rozpadu manželství mohou mít v důchodu v průměru o 7,1 procenta peněz měsíčně méně, než kdyby žily s manželem. Rozvedení muži si naopak o 2,9 procenta přilepší, když se nemusí dělit s manželkou.

"Manžel specializující se na netržní formy práce vytváří podmínky druhému manželovi pro jeho práci na trhu práce. První z manželů by tedy měl mít zajištěn podíl na veškerých odměnách za tuto práci, tedy nejen na okamžité odměně ve formě mzdy, ale i na odložených odměnách ve formě starobního důchodu," uvádí studie.

Pro sdílení sociálního pojištění byl i člen důchodové komise Daniel Münich, ekonom z institutu CERGE-IE. Teď říká, že přestože detailně nezná výsledky ministerské analýzy, dokáže si představit, jak by šlo sdílení v praxi zavést.

"Věc se mohla do legislativy zavést přinejmenším prospektivně, tedy ne retrospektivně. To znamená, že by se to týkalo jen příjmů a odvodů v budoucích letech. Potom by nebyl velký problém s vykazováním," domnívá se Münich. "Dalo by se to zavést tak, že o to musí stávající manželé aktivně zažádat v rámci každoročního vykazování příjmů pro Českou správu sociálního zabezpečení," vysvětluje.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí ale není sdílení sociálního pojištění potřeba k tomu, aby se vyřešila rozdílná výše průměrného důchodu mužů a žen. "Ta je dána zejména tím, že ženy mají v průměru započteno méně roků, protože mají nižší důchodový věk podle počtu vychovaných dětí, a tím i nižší procentní výměru důchodu. Tento nepříznivý dopad by však ani sdílení vyměřovacích základů manželů a registrovaných partnerů nevyřešilo," říká mluvčí ministerstva Petr Habáň. A připomíná, že důchodový věk průběžně roste, a to více u žen, přičemž po roce 2030 se má pro muže a ženy sjednotit.

Ministerstvo ale podle Habáně od záměru na sdílení sociálního pojištění do budoucna zcela neupouští. "Lze zvážit například možnost dělení důchodových nároků při rozvodu manželství, případně ho využít v budoucnu v souvislosti s takovou změnou konceptu základního důchodového pojištění, které ho umožní realizovat," říká.

Další návrhy se dokončují

Ostatní doporučení důchodové komise na změny v takzvaném prvním pilíři, tedy ve státních důchodech, ministerstvo práce prosazovat chce a nyní připravuje jejich legislativní znění. Konkrétní návrhy by mělo odeslat k projednání vládě ještě letos, změny mají platit od roku 2017.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Výše povinných odvodů na důchodové pojištění má podle jednoho z návrhů mírně stoupnout lidem, kteří nevychovávají děti, a naopak se snížit těm, kteří se o děti starají. Ministerstvo také dokončuje plán na postupné zpomalení růstu důchodového věku (dosavadní systém prosazený předchozím ministrem Jaromírem Drábkem z TOP 09 jej nijak neomezuje).

Už v tomto týdnu mohou poslanci jednat o změnách v takzvaném třetím pilíři důchodů, tedy dřívějším penzijním připojištění. V penzijních fondech by podle vládního návrhu mohly spořit už děti, poslanci budou řešit také vyšší provize pro prodejce.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru