Před třemi lety se švédská vláda snažila přimět více Švédů k práci tím, že chtěla lidem s nízkými výdělky snížit daně. Naopak ti, kteří žili jen ze sociálních dávek, měli státu odvádět více. Konzervativní kabinet tehdy svůj návrh zdůvodňoval tím, že nejen zvýší motivaci k práci, ale také sníží příjmovou nerovnost.

Nezávislá rozpočtová instituce, která ve Švédsku už osm let kouká vládě pod prsty, ale tehdy došla k opačnému závěru. "Když jsme řekli, že to naopak příjmovou nerovnost ve společnosti zvýší, vláda uznala, že je to tak, a musela tento argument přestat používat," vysvětluje švédský ekonom John Hassler, jak funguje tamní Rada pro fiskální politiku, jíž předsedá.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se