Česká republika stále nesplňuje podmínky Evropské unie týkající se čištění odpadních vod, i když je měla splnit už v roce 2010. Odpovídající kanalizaci tak stále nemá dle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu skoro pětina české populace. Podmínky EU se Česku podaří splnit až v roce 2021, což je 11 let po termínu.

Pracovníci NKÚ kontrolovali využití peněz určených na infrastrukturu vodovodů a kanalizací v letech 2009 až 2015. Podle ministerstva zemědělství je na vině pomalý rozjezd evropského dotačního programu Životní prostředí, který spadá pod ministerstvo životního prostředí a chybějící investorské přípravy měst a obcí.

Splnění evropských požadavků mělo podle ministerstva zemědělství stát 75 miliard korun. Náklady měly rovným dílem pokrýt peníze z Bruselu, státního rozpočtu a od investorů. V polovině roku 2015 ale požadavky EU stále nesplňovaly aglomerace s celkovým počtem 1,7 milionu obyvatel, z nichž většinu tvořila Praha a okolní obce. Náklady na jejich splnění ministerstvo zemědělství odhadlo na sedm až osm miliard korun, přičemž nejvíce peněz bude potřeba na dobudování ústřední čistírny odpadních vod v Praze.

Podle ministerstva zemědělství je důvodem nedostatečná investorská příprava pražského magistrátu. "Podle údajů, které máme v současné chvíli k dispozici, by do konce letošního roku měla evropské požadavky splnit všechna zbývající nevyhovující města s výjimkou Prahy, která by měla naplnit evropskou směrnici v roce 2018," sdělil mluvčí rezortu Hynek Jordán.

Přestavbu Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově zahájila Praha v sobotu 10. října. Stavba nové vodní linky by měla trvat 30 měsíců, poté by měl začít roční zkušební provoz. Stavba vyjde na 5,8 miliardy korun, dalších 200 milionů bude stát provoz v prvním roce jejího fungování. Stavbu bude platit Praha a Pražská vodohospodářská společnost, z evropských fondů Praha peníze nedostala.

"Kvůli nedostatečnému řízení, roztříštěným kompetencím a chybějící komunikaci mezi orgány stále chybí v České republice plně funkční systém, který by zajistil trvalou udržitelnost vodovodů a kanalizací. Česká republika navíc nesplnila podmínky Evropské unie týkající se čištění odpadních vod a hrozí jí za to sankce," uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Jordána ale zatím Česká republika žádnou sankci ze strany EU v oblasti vodovodů a kanalizací nedostala.

Špatný stav vodovodů a kanalizací i jejich trvalou udržitelnost měly v rámci ministerstva zemědělství řešit konkrétní programy, na něž ministerstvo přerozdělilo 13,5 miliardy korun ze státního rozpočtu. První dokončený program financoval například 1116 kilometrů vodovodních sítí a 662 kilometrů kanalizací.

Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl ignoroval pravidla programů

NKÚ konstatoval, že o dotacích z některých programů od listopadu 2011 rozhodoval přímo ministr zemědělství nebo jeho náměstek. "Ignorovali přitom pravidla programů, která jasně určují, komu a za jakých okolností může být dotace udělena. Rozhodli tak například o poskytnutí dotace státnímu podniku, přestože tyto peníze nebyly pro státní podniky určeny. V 11 případech zase rozhodli o poskytnutí vyšší dotace, než zmíněná pravidla povolovala," dodala Málková.

Od října 2011 byl ministrem zemědělství v Nečasově vládě Petr Bendl (ODS). Podle Jordána přistoupilo ministerstvo k tomuto způsobu schvalování kvůli urychlení administrace projektů. Podle něj ale stanovoval náměstek nebo ministr pouze výši podpory. "Rozhodování vedení ministerstva probíhalo podle nastavení programu," dodal mluvčí.

Bendl řekl, že by se musel seznámit s podrobnostmi, proto se může vyjádřit jen obecně. "Já bych skoro řekl, že to jsou běžné výsledky NKÚ, že na to upozornil. Rozhodně nešlo o protizákonnou činnost, ministr má právo věci měnit v případě, že se něco takového může. Určitě to nebylo v rozporu se zákonem," dodal

Také Evropský účetní dvůr při kontrole evropských peněz na čistírny městských odpadních vod v České republice, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku poukázal na stále nevyřešenou trvalou udržitelnost vodovodů a kanalizací v těchto zemích. Podle ministerstva jsou ale data vytržená z kontextu, protože soudní dvůr se zabýval pouze čtyřmi čistírnami z více než 2500 u nás evidovaných.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Na rozdíl od ostatních kontrolovaných zemí lidé v České republice nemají povinnost připojit se ke kanalizaci, pokud ji mají k dispozici, tvrdí NKÚ. Podle ministerstva zákon o vodovodech a kanalizacích umožňuje obcím přikázat vlastníkům stavebních pozemků připojit se ke kanalizaci, pokud je to technicky možné.

U akcí, na které se zaměřil ve své kontrole NKÚ, se přitom počet obyvatel připojených na nově vybudovanou kanalizaci pohyboval mezi 56 až 100 procenty. "Zvláště u nižšího počtu připojených domácností klesá efektivita celé stavby," uvedli kontroloři.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru