Rozdíl mezi výkonem tuzemské ekonomiky a mzdou zaměstnanců je v České republice nejvyšší v Evropské unii. Ukazuje to analýza ekonoma Davida Marka z poradenské společnosti Deloitte.

Marek porovnal hrubý domácí produkt (HDP) na osobu a průměrnou hrubou měsíční mzdu ve všech zemích unie s výjimkou Chorvatska. Obě čísla jsou vyjádřena jako podíl na průměru Evropské unie. Zároveň jsou přepočtena na standard kupní síly (PPS), tedy ukazatel zohledňující rozdílné ceny v jednotlivých zemích.

HDP na hlavu v Česku v loňském roce činil 84 procent unijního průměru, zatímco měsíční mzda před srážkami dosahovala jen 62 procent průměru EU. Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami tedy představuje 22 procentních bodů. "Největší rozdíl v EU," upozorňuje Marek na Twitteru.


"Uvedený graf vypovídá o tom, jak je přidaná hodnota vytvořená v dané ekonomice rozdělována mezi práci (tedy zaměstnance - pozn. red.), firemní zisky a daně," vysvětluje ekonom.

Za tak vysoký rozdíl mezi srovnávanými hodnotami mohou podle Marka například celkové náklady na práci. To znamená nejen mzda, ale i sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance musí platit firma.

Čím jsou totiž tyto nemzdové náklady vyšší, tím méně firmě zbude na samotné výplaty. "Podíl sociálního pojistného tvoří v Česku 24 procent celkových nákladů práce. Vyšší je jejich podíl jen v Belgii, Francii, Itálii a Estonsku," uvádí Marek.

Země HDP na hlavu v PPS (podíl na průměru EU) Hrubá měsíční mzda v PPS (podíl na průměru EU) Rozdíl (v procentních bodech)
Česká republika 84 % 62 % 22 p.b.
Švédsko 124 % 107 % 17 p.b.
Litva 74 % 58 % 16 p.b.
Estonsko 73 % 58 % 15 p.b.
Slovensko 76 % 61 % 15 p.b.
Německo 124 % 110 % 14 p.b.
Nizozemsko 130 % 118 % 12 p.b.
Rakousko 128 % 117 % 11 p.b.
Rumunsko 54 % 45 % 9 p.b.
Lotyšsko 64 % 56 % 8 p.b.
Kypr 85 % 78 % 7 p.b.
Maďarsko 68 % 62 % 6 p.b.
Portugalsko 78 % 73 % 5 p.b.
Polsko 68 % 64 % 4 p.b.
Itálie 97 % 95 % 2 p.b.
Bulharsko 45 % 44 % 1 p.b.
Finsko 110 % 109 % 1 p.b.
Irsko 132 % 133 % - 1 p.b.
Francie 107 % 109 % - 2 p.b.
Řecko 72 % 75 % - 3 p.b.
Malta 85 % 88 % - 3 p.b.
Velká Británie 108 % 111 % - 3 p.b.
Belgie 119 % 124 % - 5 p.b.
Dánsko 124 % 132 % - 8 p.b.
Španělsko 93 % 101 % - 8 p.b.
Slovinsko 83 % 95 % - 12 p.b.
Lucembursko 263 % 285 % - 22 p.b.

Další příčinou je struktura tuzemské ekonomiky - podle Českého statistického úřadu je Česko aktuálně nejprůmyslovější zemí EU. Průmysl se na podnikové ekonomice podílí 47,3 procenta, zatímco například v Německu jde o 40,2 procenta.

"Středoevropské země, včetně ČR, mají většinou vyšší podíl průmyslu na HDP než západoevropské země," potvrzuje Marek.

Průmysl je ovšem náročnější na fyzický kapitál, tedy například na budovy, stroje či dopravní prostředky, sektor služeb tolik ne. Výsledkem je, že v zemích s větším podílem průmyslu směřuje vyšší část z toho, co se vyrobí, vlastníkům kapitálu. Podíl, který dostanou zaměstnanci ve formě mezd, je opět nižší.

"Dalším důvodem může být nižší podíl zaměstnanců sdružených v odborových organizacích," říká Marek. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je v Česku do odborů zapojeno jen 13,4 procenta zaměstnanců, zatímco v Německu je to 17,9 procenta a v Rakousku 27,4 procenta. "V Belgii ale již 55 procent a v Dánsku, Švédsku a Finsku dokonce přes 67 procent," dodává ekonom.

Čím více zaměstnanců se přitom v odborech angažuje, tím je jejich vyjednávací pozice silnější.

Na to, aby se zvýšily mzdy, tlačí v Česku nejhlasitěji právě odboráři. V polovině září uspořádala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) manifestační mítink nazvaný Konec levné práce. Hlavním cílem bylo motivovat odboráře ve firmách, aby se při kolektivním vyjednávání nebáli říct si o vyšší výplatu, protože současné mzdy neodpovídají růstu české ekonomiky.

"Bohužel nás to nepřekvapuje," říká šéf ČMKOS Josef Středula k Markovým číslům. "Potvrzují, že mzdy jsou v Česku skutečně pod průměrem. Na vyšší mzdy jsme si přitom dávno vydělali," dodává.

Druhý největší nepoměr mezi tím, co zaměstnanci vyprodukují a co skutečně dostanou, panuje ve Švédsku - zde jsou ovšem obě hodnoty nad průměrem EU. HDP na hlavu se tu pohybuje na 124 procentech průměru unie a měsíční mzda před srážkami na 107 procentech.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Naopak nejlépe na tom v Markově srovnání jsou Lucembursko a Slovinsko.

V prvním případě je poměr hrubé mzdy vůči evropskému průměru o 22 procentních bodů vyšší než poměr HDP na hlavu.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru