Až ve čtvrtek zazní ve dvoraně historické budovy bývalé pražské Živnobanky licitátorské kladívko, bude se bojovat téměř o šest desítek pečlivě vybraných děl českých sklářů. Už teď jsou do 14. října k vidění na výstavě Křehká síla skla v Ziba Muzeu moderního skla v Praze na Příkopě.

Spolupořadatelem aukce je pražské Dorotheum, v jehož dražbách dosahovaly vysokých cen ikonické mísy Františka Víznera, tavené plastiky dvojice Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského i celé řady následovníků.

Na organizaci výstavy i čtvrteční aukce (15. 10.) se též podílejí sklářské firmy Moser a Lasvit a J&T Banka. Díla byla vybrána tak, aby zmapovala počátky slavné cesty českého moderního autorského skla i jeho další vývoj až do současnosti. Proto se bude dražit například slavná bruselská mísa od Libuše Roubíčkové, jež byla vystavena a obdivována na světové výstavě Expo 58 v Bruselu.

Z velikánů tuzemského uměleckého sklářství jsou podle Dorothea zastoupeni téměř všichni, a to často přímo galerijními díly. Zakladatelskou dvojici Libenský−Brychtová bude reprezentovat jejich první společné dílo Polibek, navržené v roce 1958, ale i mistrovský objekt Prostory II z roku 1993 a také známá Hlava s čtvercovým okem v šedomodrém provedení z roku 1996.

Na nového majitele čeká mimo jiné Váza se čtyřmi otvory z ateliérové tvorby Františka Víznera, jehož tvarově dokonalé nadčasové objekty mají dnes světový ohlas. Ukázkou brilantní rytiny do křišťálu je portrét Franze Kafky od Jiřího Harcuby.

Ve výběru je i pozdní dílo Vzlet od Pavla Hlavy, který proslul plastikami z řezaného skla, do něhož vkládal barevné, stříbrné a zlaté plátky.

České sklářství prodělalo těžké období, ale tato specifická tvorba nezahynula. Důkazem jejích současných kvalit budou v aukci objekty Petry Krausové, Luby Bakičové nebo Martina Janeckého.

Přímo pro výstavu Křehká síla skla vznikly mísa MINErals Nr. 1 a Zlaté srdce Maxima Velčovského, náhrdelník Krystalit Evy Eisler nebo objekt Flame Lukáše Jabůrka.

Pořadatelé doufají, že výstava i aukce pozvednou prestiž sklářské tvorby u nás. Je opravdu škoda, že české autorské sklo je více ceněné ve Spojených státech a v Japonsku než mezi domácími korporátními i individuálními sběrateli.