Jednadvacáté století má před sebou velkou hádanku – lidský mozek, tvrdí neurofyziolog Josef Syka. Za zásluhy o rozvoj vědy, vzdělanosti a kultury získal Syka, který se rozhodl záhadu mozku alespoň částečně rozluštit, ve čtvrtek medaili "De scientia et humanitate optime meritis" od Akademie věd.
Zatímco badatelé minulého století se pokoušeli rozluštit genom, před současnými vědci leží jiná výzva. Tou je lidský mozek, který má podle Syky vliv i na to, jak pracuje náš sluch. "Tradiční pojetí sluchu říká, že neslyšíme, pokud máme problém s vnitřním uchem. Já ale tvrdím, že sluch je organickou součástí mozku," vysvětluje Syka, který letos oslavil pětasedmdesáté narozeniny.
Narodil se v roce 1940.
Při studiu medicíny pracoval ve Fyziologickém ústavu ČSAV (později AV ČR).
Od roku 1975 vedl laboratoř neurofyziologie sluchu v Ústavu experimentální medicíny ČSAV. V Akademii věd pracuje dodnes.
Od roku 1993 působil jako místopředseda Rady vlády pro vědeckou činnost a vývoje technologií (1993–2000), v letech 2000–2008 byl předsedou Grantové agentury České republiky.
Dvakrát byl členem Akademické rady AV ČR.
Byl prvním předsedou České společnosti pro neurovědy. Stál u zrodu české bioetiky.
Je ženatý, s vědkyní Evou Sykovou má dva syny.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
