Nezaměstnanost v Česku v září klesla ze srpnových 6,2 procenta na rovných šest procent. Navázala tak na srpnový pokles po mírném nárůstu nezaměstnanosti v červenci. Lidí bez práce bylo 441 892, což je nejméně od března 2009. Oznámil to ve čtvrtek Úřad práce ČR. 

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Meziročně byl pokles nezaměstnanosti ještě výraznější, loni v září totiž činila 7,3 procenta. Podíl nezaměstnaných je nejnižší nejméně od ledna 2013, kdy úřad přešel na nový ukazatel nezaměstnanosti. "Uvedené zlepšení jde na vrub sezonním pracím a nadále silnému růstu tuzemské ekonomiky ve 3. čtvrtletí, který přispíval k tvorbě nových pracovních míst," uvádí Jakub Seidler, hlavní ekonom ING.

Uchazečů o zaměstnání bylo ke konci září o 8774 méně než v srpnu, a oproti loňskému září dokonce o 87 206 méně. Z celkového počtu lidí bez práce bylo 424 269 schopno okamžitě nastoupit do zaměstnání. Volných míst evidoval pracovní úřad koncem září 108 573, což bylo nejvíce od prosince 2008.

"V říjnu by měla míra nezaměstnanosti setrvat ještě na obdobné nízké úrovni, její růst lze tradičně očekávat až v závěru roku, kdy začnou být utlumovány sezonní práce. V příštím roce by měl podíl nezaměstnaných osob poklesnout pod šest procent," dodává Seidler.

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo celkem 71 okresů, kdežto nárůst jen šest. Nejnižší nezaměstnanost měl okres Praha-východ, a to 2,7 procenta, a po něm například Rychnov nad Kněžnou s rovnými třemi procenty a Prachatice s 3,1 procenta. Naopak nejvyšší byl podíl lidí bez práce na Mostecku, kde činil 11,5 procenta. Druhou nejvyšší nezaměstnanost evidoval Úřad práce na Karvinsku s 11,1 procenta a třetí nejvyšší na Ústecku s 10,7 procenta.

Největší poptávka byla tradičně po technických profesích

Zaměstnavatelé měli v září největší zájem o pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky, kováře a nástrojáře, řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy či obsluhu pojízdných zařízení. Dále hledali řemeslníky a kvalifikované stavební dělníky, kuchaře a prodavače, pracovníky v administrativě, pojišťovnictví, finančnictví, ve zdravotnictví i sociální oblasti. "Přednost dávali kvalifikovaným specialistům s praxí," říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Hlasujte pro IHNED.cz

Čtete rádi ihned.cz? Hlasujte pro nás v anketě Křišťálová lupa 2015.

 

 

Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory – například svářeč, slévač, soustružník, zámečník, nástrojář, elektrikář, mechanik a opravář strojů, obráběč, řezač plamenem, páječ, seřizovač, obsluha CNC strojů. "Právě v této oblasti se firmy nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované a vhodné zaměstnance," dodává Beránková.

V evidenci úřadů práce jsou nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Podle věku převažovali nezaměstnaní nad 50 let (133 210 osob, to je 30,1 procenta z celkového počtu uchazečů). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, pracovníků v oblasti ochrany a ostrahy, řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví nebo kuchařů.

Druhá nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii

Podle jednotné metodiky Eurostatu (ke konci letošního srpna) zůstává nezaměstnanost v Česku druhá nejnižší v Evropské unii. Nejlépe je na tom Německo (4,5 procenta), Česko má podle této metodiky pětiprocentní nezaměstnanost, následují Malta, Velká Británie, Estonsko a Rakousko.

Naopak nejvyšší nezaměstnanost je podle Eurostatu v Řecku (25,2 procenta ke konci června), ve Španělsku (22,2 procenta) a Chorvatsku (15,5 procenta).

Měsíční registrovaná míra nezaměstnanosti (%)

Komentář: Měsíční míra registrované nezaměstnanosti zjišťované Úřadem práce České republiky. Údaje jsou v procentech. Zdroj dat: Úřad práce ČR
Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru