Česká národní banka v srpnu na devizovém trhu intervenovala proti posilující koruně v objemu více než 100 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech ČNB ke konci srpna.
V červenci, kdy centrální banka zasáhla proti kurzu koruny poprvé od zahájení intervencí v listopadu 2013, intervenovala za zhruba 28 miliard korun. Cílem intervencí je držet kurz u 27 Kč/EUR, v letních měsících se koruna k této hranici několikrát přiblížila.
"Jedná se o objem, který není nijak překvapující a bezprostřední tržní reakce je minimální," uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. "Je to vysoké číslo, nejde ale o překvapení," dodal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Za tlakem na posilování koruny stojí podle Vejmělka především lepší vývoj ekonomiky v prvním pololetí doprovázený tehdy rychlejším růstem cen."
"ČNB se vzhledem k jejím v podstatě neomezeným možnostem tisknout koruny podařilo kurzu udržet na uzdě a trh na čas přesvědčila, že se žádný švýcarský exit 'zatím' konat nebude," říká Petr Dufek z ČSOB.
Vedlejším efektem intervencí zůstává růst devizových rezerv. Po jejich srpnovém zvýšení o 3,2 mld. EUR jejich přírůstek v září dosáhl 1,8 mld. a celkově již dosáhly 56,4 mld. Jsou nejvyšší v historii, ale ani tak se zdaleka nepřibližují úrovni, která přinutila švýcarskou centrální banku vzdát boj za slabý frank," dodává Dufek.
Devizové rezervy se vyšplhaly na zhruba 35 % DPH, což není ani polovina zmiňované situace ve Švýcarsku, upozornil analytik ČSOB.
"Samotná výše devizových rezerv proto není alarmující, spíše trochu překvapuje jejich rychlý vzestup," uzavírá Dufek.
ČNB během srpna nakoupila 3,73 miliardy eur, v červenci to bylo přes miliardu eur. V listopadu 2013 ČNB koupila zhruba 7,5 miliardy eur. Celkově tak od listopadu 2013 ČNB intervenovala za zhruba 330 miliard korun.
Již v září po zveřejnění červencových dat uvedl ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je podle něj udržovat cenovou stabilitu. "Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost," uvedl.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler odhadoval, že centrální banka v srpnu provedla intervence za zhruba 90 miliard korun. Zároveň upozornil, že největší útok spekulantů na korunu se uskutečnil první týden v září, kdy mohly intervence dosáhnout až 60 miliard korun. Výraznou aktivitu na počátku září potvrdil i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle něj data o vývoji pohledávek ČNB vůči zahraničí indikují, že centrální banka na devizovém trhu zřejmě výrazněji intervenovala během prvních deseti zářijových dní.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Bankovní rada 24. září zopakovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016. Zároveň ze záznamu z jednání vyplývá, že ukončení režimu devizových intervencí na počátku července 2016 je nepravděpodobné a že nastane spíše později.
