Průmyslová výroba v eurozóně se v červenci vrátila k růstu a oproti předešlému měsíci se zvýšila o 0,6 procenta. Analytici v průzkumu agentury Reuters očekávali nárůst o pouhých 0,3 procenta. V celé Evropské unii se produkce zvýšila meziměsíčně o 0,3 procenta. Česká republika patřila k pěti zemím s nejrychleji rostoucí výrobou.
Na růstu se v obou blocích nejvíce podílela vyšší produkce energií, kapitálového zboží a zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou auta či chladničky. Výrazný meziměsíční nárůst produkce vykázaly především Irsko, Řecko a Chorvatsko. Největší pokles naopak zaznamenalo Dánsko, Švédsko a Malta. Ve srovnání s loňským červencem se výroba v eurozóně zvýšila o 1,9 procenta a v celé unijní osmadvacítce o 1,8 procenta.
Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše stojí úspěch průmyslu v eurozóně dnes především na produkci energie a investičních statků. Poukazuje to na rostoucí chuť investovat u podniků v zemích s eurem, čemuž podle něj odpovídá i opatrný růst úvěrů poskytovaných nefinančním podnikům. Mezi jednotlivými státy ale přetrvávají poměrně velké rozdíly. Zatímco italskému a španělskému průmyslu se v červenci dařilo dobře, ve Francii, další velké evropské ekonomice, produkce nečekaně klesla.
"V celoevropském srovnání dnes také velice dobře boduje český průmysl - jeho růst (7,2 procenta meziročně) je z 28 zemí Evropské unie pátý nejrychlejší," uvedl Bureš v dnešním komentáři.
Eurostat zároveň upřesnil data za červen. Výroba průmyslových podniků v 19 zemích eura se podle revidovaných dat meziměsíčně snížila o 0,3 procenta namísto původně oznámeného poklesu o 0,4 procenta. Výroba klesala také v květnu. Mírný růst, meziměsíčně o 0,1 procenta, zažila naposledy v dubnu.
