Ačkoliv se celosvětově daří nerovnost snižovat, z pohledu národních států se zdá, že se situace zhoršuje. Klíčovým problémem přitom je, že v posledních třiceti letech stagnuje střední třída, říká jeden z největších odborníků na výzkum nerovnosti Branko Milanović.

Evropa podle něj sice zůstává nejvíce rovnostářskou částí světa, ale zdejší obyvatelé jsou citliví i na relativně drobné zhoršení situace. Společnost v Evropě a Spojených státech je podle Milanoviće pesimističtější a cyničtější než dříve.

Nerovnost je ale velmi citelná v Rusku. Z národního ponížení, které Rusové zažili v době divoké privatizace a pádu mnoha lidí do skutečné chudoby, pramení dnešní ruský nacionalismus, tvrdí Milanović v rozhovoru pro týdeník Respekt. 

Jak na tom vlastně jsme – zvyšuje se dnes opravdu dramaticky nerovnost?

Když ji měříme celosvětově, tak se naopak snižuje. Věci se zlepšují. Chudé země s desítkami či stovkami milionů obyvatel v minulých deseti letech ekonomicky rostly rychleji než bohaté státy, a proto celosvětově došlo ke snížení nerovnosti. Ve více nových zemí fungují odpadové systémy, bydlení, vlaky, restaurace a další znaky bohatého světa. Nejviditelnější je tento pokrok v Číně.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se