Zprávy ze světa peněz a byznysu, které dnes stojí za pozornost:

Praha. Český statistický úřad zveřejní výsledky maloobchodu za červenec 2015.

Praha. Jednání dozorčí rady ČEZ. Podle médií se bude zabývat mimo jiné odměnami za poradenské služby pro místopředsedkyni ANO a starostku Prahy 10 Radmilu Kleslovou. 

Praha. Konference k Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu 2015, který se bude konat v Brně 14. až 18. září. Zúčastní se ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Praha. Briefing ministra vnitra Milana Chovance a generálního ředitele České pošty Martina Elkána po jednání se zástupci Asociace krajů a Svazu měst a obcí.

Berlín. Jihokorejský výrobce elektroniky Samsung by měl oficiálně představit své nové chytré hodinky. 

Frankfurt nad Mohanem. Zasedání Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB), které se bude zabývat měnovou politikou. 

Paříž. Francouzští zemědělci chtějí zablokovat dopravu v Paříži více než tisícovkou traktorů. Požadují zásadní reformy financování sektoru v souvislosti se zasedáním ministrů zemědělství EU, kteří budou v Bruselu jednat 7. září. 

Podle MMF bude dopad zpomalení čínské ekonomiky silnější, než se zdálo

Šéfka MMF Christine LagardeováDopad zpomalení růstu čínské ekonomiky bude silnější, než se původně očekávalo. Uvedl to ve středu Mezinárodní měnový fond (MMF) ve zprávě před páteční a sobotní schůzkou ministrů financí velkých světových ekonomik (G20) v Ankaře. Zpomalení Číny se podle MMF projeví poklesem cen komodit i na akciových trzích. 

"Přechod Číny k mírnějšímu tempu růstu, ačkoliv zhruba odpovídá předpokladům, bude mít patrně významnější přeshraniční dopad, než se dříve očekávalo, což se odrazí v poklesu cen komodit a poklesu akciových trhů," uvedl MMF. Čínská ekonomika loni vzrostla o 7,4 procenta, což byl nejpomalejší růst za 24 let. Vláda očekává, že letos ekonomika poroste stejným tempem, ekonomové ale počítají s jejím dalším zpomalením, většinou zhruba na sedm procent.

Ceny ropy vzrostly a opět se pohybují kolem 50 dolarů za barel

Světové ceny ropy v závěru středečního obchodování smazaly své ztráty a stouply téměř o dvě procenta. Pozornost investorů se přesunula z údajů o růstu zásob suroviny ve Spojených státech k oživení na amerických akciových trzích. 

Cena severomořské ropy Brent uzavřela obchodování s nárůstem o 1,9 procenta na 50,50 dolaru za barel. Během dne přitom sestoupila až na 47,74 dolaru. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zdražila o 1,8 procenta na 46,25 dolaru za barel. 

Trh s ropou nyní prochází značnými výkyvy. V úterý se ceny ropy propadly o osm procent poté, co se během předchozích tří obchodních seancí zvýšily o 25 procent, napsala agentura Reuters. 

Evropská komise schválila vládě další podporu biopaliv

Repkove pole Zemedelskeho druzstva Bystrice ovladaneho Andrejem Babisem (Olbramovice u Berouna).Firmy obchodující s biopalivy včetně koncernu Agrofert ministra financí Andreje Babiše budou i v příštích pěti letech těžit z miliardových daňových úlev. Brusel schválil vládní plán na další podporu biopaliv první generace, jejichž hlavním producentem v Česku je právě Agrofert.

Jde přitom o jeden z velkých střetů zájmů šéfa hnutí ANO, jehož firma Preol vyrábí většinu biopaliv pro největšího tuzemského distributora pohonných hmot, státní firmu Čepro. "Dodržuji zákon, střet zájmů nahlásím a hlasovat nebudu," řekl k tomu Babiš. Poslanci jeho hnutí ANO ale pokračování daňových úlev podporují.

Sporný zákon vyvolal na jaře ostrou kritiku v Poslanecké sněmovně a jeho předkladatel ministr zemědělství Marian Jurečka raději odložil další debatu do doby, než bude mít razítko z Bruselu. Dočkal se až těsně před koncem sněmovních prázdnin. "Notifikace byla schválena," potvrdil Jurečka.

Podle Fedu sice ekonomika USA roste, ale na některé firmy dopadly důsledky dění v Číně

Americká vlajka, USAEkonomika Spojených států během léta pokračovala v růstu, některé podniky již ale začaly pociťovat negativní důsledky zpomalování hospodářské expanze v Číně. Ropný průmysl se navíc dostal pod tlak kvůli klesajícím cenám ropy. Uvedla to ve středu americká centrální banka (Fed) v pravidelné situační zprávě o vývoji ekonomiky zvané Béžová kniha. 

Středeční zpráva bude jedním ze základů pro jednání měnového výboru Fedu na jeho příštím zasedání, které se uskuteční 16. a 17. září. Zasedání bude pozorně sledováno kvůli možnosti, že se banka rozhodne zahájit zvyšování úrokových sazeb. 

Někteří analytici v důsledku nynějších výkyvů na finančních trzích dospěli k názoru, že Fed úrokové sazby spíše než v září zvýší až v prosinci, nebo dokonce až v příštím roce. Jiní však stále považují zářijové zvýšení úroků za pravděpodobné.

Řecko letos nedosáhne plánovaných příjmů z privatizace

Řecko v letošním roce nedosáhne plánovaných příjmů z privatizace kvůli průtahům kolem prodeje práv na provoz 14 řeckých letišť. Agentuře Reuters to ve středu řekl šéf řecké privatizační agentury HRADF Stergios Pitsiorlas. Atény se v rámci dohody o novém záchranném programu zavázaly, že letos privatizací získají 1,4 miliardy eur (téměř 38 miliard korun). 

"Cíl 1,4 miliardy eur je nedosažitelný," uvedl Pitsiorlas. "Na druhou stranu se domnívám, že je reálné, že dosáhneme cíle pro rok 2016," dodal. Řecko hodlá v příštím roce z privatizace získat 3,7 miliardy eur, v roce 2017 by to pak mělo být 1,3 miliardy eur. 

Řecko se loni předběžně dohodlo s německou společností Fraport, že jí prodá práva na provoz 14 řeckých letišť za 1,2 miliardy eur. Transakce však byla pozastavena poté, co se v lednu dostala k moci nová řecká vláda vedená premiérem Alexisem Tsiprasem. Nyní se sice Atény k dohodě vrátily, podle šéfa HRADF ji však zřejmě nedokončí včas na to, aby do prosince od Fraportu získaly peníze.