Meziroční míra inflace v eurozóně v srpnu zůstala na úrovni 0,2 procenta, uvedl v pondělí v prvním rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Stejnou hodnotu růstu spotřebitelských cen uváděli statistici i v červnu a červenci.
Velký vliv na vývoj inflace měly ceny energií, které v srpnu klesly o 7,1 procenta. Tedy ještě více, než byl červencový pokles o 5,6 procenta. Rostly naopak ceny potravin, alkoholu a tabáku a také služeb. U obou položek uvádí v srpnu Eurostat zvýšení o 1,2 procenta.
"Nízká úroveň inflace, způsobená cenami ropy, není něčím, co by mělo znepokojovat Evropskou centrální banku. Nízké ceny ropy jsou pro ekonomiku eurozóny vítanou zprávou," řekl k výsledkům Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
"Pro centrální bankéře sedící ve Frankfurtu je momentálně mnohem rizikovějším faktorem hospodářský vývoj v Číně a zpomalení růstu ekonomik zemí emerging markets obecně," dodal Jáč.
Pro služby znamená mírný růst stabilní hodnotu, růst cen potravin, alkoholu a tabáku ale zrychlil z červencových 0,9 procenta. O 0,6 procenta se v srpnu zvýšily také ceny průmyslového zboží, v červenci to bylo o 0,4 procenta.
Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 16. září.
%insert_attachment[59500990] priloha.html%
Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou Evropská centrální banka (ECB) označuje za nebezpečnou zónu. Z deflace, tedy poklesu cen, se země platící eurem dostaly po půl roce letos v květnu.
ECB v zájmu návratu inflace k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty loni snížila úrokové sazby na rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.
