Finanční analytik a blogger Miguel Octavio z Floridy se do rodné Venezuely na skok vrací každý měsíc. Pokaždé se v Caracasu zastaví ve své oblíbené restauraci a dá si "arepas", tedy plněné kukuřičné placky.

Jejich cena ale neustále výrazně roste, a proto si ji Octavio pokaždé zapisuje do svého vlastního "arepa indexu".

To aby mohl zjistit, jak ve Venezuele rostou ceny různých výrobků, popisuje list Wall Street Journal. Například cena placky arepa se za posledních devět měsíců zčtyřnásobila.

"Arepa index" s nadsázkou představuje jednu z možností, jak sledovat rychlý růst cen různých výrobců ve Venezuele. Tamní centrální banka naposledy zveřejnila údaje o vývoji inflace loni v prosinci. Tehdy inflace dosáhla téměř na 70 procent.

Inflace ještě vzroste

Venezuelská ekonomika zabředá do stále silnějších potíží. Nejvíce na ni dopadá propad v cenách ropy, která se na vývozu země podílí z 96 procent. Zemi rychle dochází devizové rezervy, a proto musí neustále omezovat dovoz. Již dlouhé měsíce se Venezuelci potýkají s nekonečnými frontami na základní potraviny, léky nebo i plenky.

Mnohé trápí také hlad. Na 70 procent lidí přestalo kupovat některé základní potraviny, a to protože jsou příliš drahé nebo nedostupné, uvedla v průzkumu veřejného mínění společnost Consultores. Některé části země pak hlásí i rabování obchodů či lékáren.

Nedostatky ale netrápí pouze běžné Venezuelce. Také tamním firmám často chybí součástky, a omezují tak produkci. Země se tak dostává do spirály neustále rostoucích cen, nedostatku základních potravin a prohlubující se recese. Zatímco loni ekonomika klesla zhruba o tři procenta, letos se podle odhadů Mezinárodního měnového fondu propadne až o sedm procent.

Do budoucna pak Venezuele hrozí také hyperinflace. Už nyní má podle mnohých ekonomů nejvyšší inflaci na světě – pohybuje se kolem 120 procent. A bude ještě hůř. Do konce roku by inflace mohla překonat 200 procent, odhaduje banka Barclays.

Z potíží prezident viní pašeráky

Venezuelský prezident Nicolás Maduro z nedostatku potravin a dalšího zboží obviňuje také údajné kolumbijské pašeráky, kteří podle něj převáží dotované zboží z Venezuely právě do Kolumbie.

Nedávno na hranicích mezi oběma zeměmi došlo k přestřelce, během které byli zraněni tři venezuelští vojáci. Kvůli tomu Maduro nechal uzavřít část hranice a vyhlásil stav ohrožení v několika venezuelských městech. Současně uvedl, že všichni Kolumbijci, kteří žijí ve Venezuele bez povolení, musí ze země odejít.

Z oblasti pak vláda deportovala zhruba tisícovku Kolumbijců, kteří zde pobývali. A další tisíce Kolumbijců prchají zpět do své vlasti. Z té původně utekli kvůli více než 50letému konfliktu mezi vládou a povstalci z guerillového hnutí FARC.

Někteří z kolumbijských imigrantů si nyní stěžují, že venezuelská vláda jim dala jen 72 hodin na to, aby opustili Venezuelu. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos odmítá, že by se jednalo o pašeráky, tvrdí, že jsou to často chudí lidé, kteří žijí ve slumech.

"Jsou to prostí lidé. A jak mi řekli, tak je vyhodili jako psy," řekl.

Napětí mezi oběma zeměmi roste. Jak Caracas, tak Bogota odvolaly své velvyslance, prezident Kolumbie se pak nechal slyšet, že postup sousední Venezuely je "nepřijatelný".

Madura zřejmě čeká volební prohra

Venezuelského prezidenta Madura, který se ujal moci před více než dvěma roky, čeká brzy velký test. Už na začátku prosince se budou konat klíčové parlamentní volby. Očekává se, že Madurova socialistická strana utrpí velké ztráty. Jeho působení v prezidentském úřadě schvaluje pouze 25 procent lidí, uvedla nedávno společnost Datanalisis.

Vůbec poprvé po 16 letech by tak opozice mohla ovládnout jednokomorový Kongres. "Dostali bychom se tak do situace, kdy by oslabeného prezidenta ještě více oslabila porážka ve volbách," komentoval možný vývoj analytik Alejandro Arreaza z Barclays.

A nejen to, opozice posílená vítězstvím ve volbách by se mohla pokusit prezidenta odvolat z funkce. O jeho setrvání v úřadu by pak mohla například svolat referendum.

Zatím jste si přečetli 100 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru