Jaromír Gajdáček končí ve funkci ředitele největší zaměstnanecké pojišťovny - Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV). Podle mluvčí Hany Kadečkové končí k 1. říjnu.

"Říká se, že v nejlepším se má přestat. Pojišťovnu předám v dobré kondici, prosperující a s přibývajícím počtem klientů. Po 17 letech práce v hornictví a dalších 17 letech ve zdravotnictví se ve třetí třetině své profesní dráhy chci věnovat novým projektům a aktivitám v zahraničí," komentoval své rozhodnutí Gajdáček.

Rozhodnutí učinil podle Kadečkové po vzájemné dohodě s předsedou správní rady, a to v souvislosti s koncem svého druhého funkčního období. Další uplatnění bude prý mít mimo zdravotnictví. Do jmenování nového ředitele povede pojišťovnu Gajdáčkův statutární zástupce David Kostka.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Šestapadesátiletý Gajdáček pracoval v pojišťovně od roku 2008. Předtím byl 11 let výkonným ředitelem Svazu zdravotních pojišťoven ČR, kde nyní zastává funkci prezidenta. Je také viceprezidentem Unie zaměstnavatelských svazů.

Pojišťovna má zhruba 1,26 milionu klientů. Na zářijovém zasedání správní rada oznámí, zda jmenuje nového generálního ředitele, či vyhlásí výběrové řízení na tento post.

Vysoké platy vedení

Gajdáček se v čele pojišťovny stal několikrát terčem kritiky. Naposledy poté, co Aktuálně.cz zveřejnilo informace o vysokých platech, které si vedení pojišťovny vyplácelo. Jaromír Gajdáček a jeho dvanáct nejbližších spolupracovníků si v roce 2014 podle účetní závěrky pojišťovny měsíčně vydělali v průměru 315,3 tisíce korun. Což je pro představu dvojnásobek platu prezidenta.

Přemrštěné platy nejsou ale jediným problémem, který musel Gajdáček vysvětlovat. Šéf pojišťovny na sebe dříve upozornil také podezřením ze střetu zájmů nebo několika zakázkami, které obestírají nejasnosti. Jde hlavně o právní služby, prodej majetku nebo obměnu vozového parku.

Dosud například nedokázal uspokojivě vysvětlit, proč zadal dvě zakázky na právní služby svému známému Petrovi Šustkovi. Kritikům přitom smlouva s právníkem za tři miliony korun vadí. Gajdáček ji totiž podepsal i přes to, že si pojišťovna drží celé právní oddělení. Zakázku Šustkovi přiklepl bez otevřené soutěže. Navíc mu ji zadal jen půl roku poté, co advokát pomohl tehdejší Gajdáčkově partnerce Martině Strnadové – převzal od ní byt i s hypotékou a nechal ji v něm bydlet.

Střet zájmů kvůli prodeji domu

Do střetu zájmů se mohl Gajdáček dostat i v jiném případě - při prodeji lázeňského domu Jupiter v Bechyni. Pojišťovna se ho před dvěma lety zbavila se ztrátou - podle kritiků za něj mohla dostat až dvakrát víc než utržených 15 milionů korun. Dům byl totiž opravený a pojišťovna ho po celou dobu výhodně pronajímala.

Navíc, jen co lázně prodala, začala novému provozovateli platit za ozdravné kúry mnohem vyšší částky. Platby se zvedly až o čtvrtinu. Novým provozovatelem se přitom stala soukromá firma Rokle, ve které byla tehdy jednatelkou Gajdáčkova přítelkyně Martina Strnadová.

Gajdáčkovo počínání proto kritizoval David Ondráčka z organizace Transparency International nebo Lenka Petráková z Oživení - občanského sdružení, které se také věnuje potírání systémové korupce a nehospodárností ve veřejné správě.

Související