Minimální mzda v České republice od ledna 2016 stoupne o 700 korun, tedy stejně jako na začátku letošního roku. Rozhodla o tom vláda, když schválila návrh ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Michaelou Marksovou-Tominovou (ČSSD).
Měsíční sazba při standardní pracovní době se tak měla zvýšit z 9200 na 9900 korun, minimální hodinová sazba z 55 na 58,70 koruny.
Minimální mzdu pobírají podle údajů ministerstva 2,3 procenta pracujících. Její základní částka je ale důležitá i pro další zaměstnance, pro něž platí takzvaná zaručená mzda. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify. I tyto částky by podle návrhu měly stoupnout.
Diskriminace postižených má skončit
Na květnovém jednání tripartity se odboráři se zaměstnavatelskými svazy podle očekávání nedohodli. Zatímco odbory chtějí opakovaný růst minimální mzdy o 1000 korun, zástupci firem připouštějí 500 korun, a to zatím jen pro příští rok. Ministerstvem navržený růst o 700 korun je tedy kompromisem.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zvažovalo čtyři varianty zvyšování minimální mzdy v letech 2016 až 2020, podle nichž by rostla o 500, 700, 1000 nebo 1500 korun. Spočítalo, že nárůst o 500 korun je nedostatečný vzhledem ke slibu z programového prohlášení vlády, že minimální mzda se postupně přiblíží 40 procentům průměrné mzdy.
Podíl minimální mzdy k průměrné mzdě v roce 2014 činil 33,1 procenta. Pokud by každý rok rostlo minimum o 700 korun, dosáhne v roce 2020 podle odhadů ministerstva na 38,1 procenta průměrné mzdy. Při pravidelném růstu o 1000 korun by v roce 2020 dosáhla 42,6 procenta.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
Výraznější zvýšení čeká od ledna 2016 pracovníky s invalidním důchodem, pro něž dosud platí nižší sazby (8000 korun oproti standardním 9200 korunám). Jejich minimální mzda stoupne na 9300 korun.
Vláda letos rozhodla, že minimální mzda pro postižené by se do dvou let měla vyrovnat běžné minimální mzdě. K úplnému vyrovnání by mělo dojít od ledna 2017.
Nižší sazbu kritizuje jak Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, tak třeba i ombudsmanka Anna Šabatová. Za stejnou práci má podle ní náležet stejná mzda. Argument, že nižší minimální mzda pro poživatele invalidního důchodu směřuje ke zlepšení postavení osob se zdravotním postižením na pracovním trhu, není podle ní podložen.
Zaměstnavatelé s dorovnáváním minimální mzdy pro handicapované souhlasí. Žádají ale současně vyšší příspěvky od státu na jejich zaměstnávaní.
Ať místo politiků rozhodují data
Ministerstvo spočítalo, že nárůst měsíční minimální mzdy o 700 korun zvýší mzdové náklady na jednoho zaměstnance odměňovaného tímto minimem – včetně odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění – o 11 256 korun za rok.
Zaměstnavatelské svazy původně připouštěly zvýšení o 500 korun, návrh odborářů na růst o 1000 korun byl podle nich nereálný. S kompromisním zvýšením o 700 korun se sice zaměstnavatelé smířili (slovy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů "se podvolili"), ale navrhují, aby do budoucna místo politiků rozhodovala objektivní měřítka.
Nesouhlasíme se skokovým zvyšováním minimální mzdy politickými rozhodnutími vlády, jsme však ochotni jednat o jejím navázání na koeficient meziroční změny vyjadřující výkon národní ekonomiky. Vhodný by mohl být například medián průměrné mzdy v národním hospodářství," říká Jan Zikeš, vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Také Hospodářská komora ČR považuje za prioritu změnit od roku 2017 způsob určování minimální mzdy, tedy stanovit ji ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky s ohledem na budoucí vývoj – jako například ve Velké Británii. Konkrétně by mělo jít spíše o medián mzdy než průměrnou mzdu. Podobné navázání na objektivní kritéria prosazuje také Svaz průmyslu a dopravy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se k této možnosti zatím vyjadřuje jen obecně. "Navrhované řešení bude v případě budoucích možných koncepčních změn stanovení minimální mzdy vzato v úvahu," uvádí v oficiálním vyjádření k návrhům zaměstnavatelů.
Uškodíte zaměstnancům, varují firmy
Ministryně Michaela Marksová-Tominová věří, že růst minimální mzdy bude lidi více motivovat k práci. Zvětšil by se totiž rozdíl mezi pracujícími a lidmi, kteří zůstávají jen na sociálních dávkách. V této snaze ho podporuje i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Zaměstnavatelé naopak tvrdí, že jim stoupnou náklady, což povede k propouštění nebo neochotě přijímat nové zaměstnance na klasický pracovní poměr.
"Zvýšení o 700 korun povede k neúměrnému nárůstu nákladů zaměstnavatelů, což může být někde i likvidační, stoupnou i mzdy vyplácené načerno. Plošné skokové zvýšení není vyhovující, protože dynamika růstu ekonomiky je závislá na produktivitě práce, která se v jednotlivých odvětvích liší. Je vhodné tato specifika zohlednit jako například v Rakousku," říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Plošné zvýšení se nelíbí ani Svazu měst a obcí. "Stoupnou náklady především na mzdy nekvalifikovaných a nepřizpůsobivých zaměstnanců a zaměstnanců po výkonu trestu, odvody na zdravotní a sociální pojištění a podobně," uvedl svaz ve vyjádření k návrhu. Případné zvýšení chce po státu plně kompenzovat.
Ministerstvo ale argumenty o hrozícím propouštění odmítá. Odkazuje na studii zpracovanou analytickým odborem Úřadem vlády, podle níž je vliv minimální mzdy na celkovou zaměstnanost v Česku nevýznamný a není třeba obávat se toho, že by se zvýšení minimální mzdy projevilo na snížení zaměstnanosti.
Ekonomiku to nezruinuje, ale...
Ministerstvo spočítalo, že nárůst měsíční minimální mzdy o 700 korun zvýší mzdové náklady na jednoho zaměstnance odměňovaného tímto minimem – včetně odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění – o 11 256 korun za rok.
Celkové náklady se mají firmám v příštím roce zvýšit o 1,6 miliardy korun, ve veřejném sektoru o 439 milionů. Na sociálním pojištění má stát díky tomu získat o 470 milionů více, na zdravotním o 200 milionů korun.
"Po letech mzdové restrikce není toto zvýšení krokem, který by českou ekonomiku zruinoval," říká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dopady na firemní náklady ale budou vyšší než ministerstvem uváděných 1,6 miliardy korun
"Do výpočtů totiž zahrnuje jen pracovníky pobírající minimální mzdu, zatímco podniky budou nuceny v rámci zachování mzdové diferenciace přidat stejnou částku i dalším pracovníkům v nízkopříjmových kategoriích. Zatímco v průmyslu nezpůsobí takové zvýšení nákladů podnikům velký problém, v odvětvích jako pohostinství a podpůrné činnosti v administrativě, kde je za mzdy blízké minimálním zaměstnána téměř pětina pracovníků, půjde o citelný nákladový šok. Nechce-li vláda podkopat tvorbu nových pracovních míst v ekonomice, bude muset být v dalších letech při úpravách minimální mzdy již opatrnější," říká Sobíšek
České minimum patří k nejnižším v EU
Odboráři chtějí zvyšovat minimální mzdu v následujících letech vždy o 1000 korun tak, aby její poměr postupně dosáhl 40 procent průměrné mzdy. "Tato hodnota není nereálná ani nijak vysoká, zvláště v porovnání s jinými státy Evropské unie," tvrdí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zdůrazňuje, že hranice chudoby je v Česku vyšší než minimální mzda, což je neférové k těm, kteří chodí do práce a nespoléhají jen na sociální dávky.
Podle Středuly firmám loni rostly zisky, měly by to proto promítnout i do odměňování. "Česká minimální mzda je nižší, než dostanete na dávkách. Ne že by byly špatné dávky, ale je špatná mzdová politika v ČR," řekl.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
"Zvyšování mezd musí odrážet možnosti jednotlivých firem a nelze srovnávat samotný vývoj úrovně mezd bez vazby na další ukazatele, jako jsou ceny ostatních vstupů a výstupů, rozdílné cenové hladiny či úrovně produktivity práce," namítá ale viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj, sdružujícího hlavně větší zaměstnavatele.
Podle dat Eurostatu je výše minimální mzdy v Česku až na 19. místě z 22 zemí EU (zbývající členské státy ji neuplatňují). Při zohlednění kupní síly by si Česko polepšilo jen nepatrně – na 18. místo.
