Pravděpodobně už na podzim získají tajné služby přístup k údajům o účtech, daňových poměrech nebo majitelích telefonních čísel. Po zhruba půlhodinové diskusi novelu podpořili jasnou většinou i senátoři.

Teď novelu musí podepsat ještě prezident Miloš Zeman. Změny začnou platit patnáct dnů poté, co se objeví ve Sbírce zákonů.

"Musíme spravedlivě přiznat, že naše zpravodajské služby zaostávají za schopnostmi služeb jak evropských, tak světových, a potom vázla spolupráce," apeloval na své kolegy exministr vnitra a někdejší šéf civilní kontrarozvědky František Bublan (ČSSD). "Není to katastrofické rozšíření pravomocí tajných služeb," přidal se k němu jeho kolega Miroslav Antl.

Doteď se tajné služby mohly dožadovat informací, které spadaly pod bankovní tajemství, pouze se souhlasem soudu a jen tehdy, pokud se jednalo o podezření z terorismu. Nově o ně budou moci žádat u pražského vrchního soudu i v případech, kdy bude podezření například na poškozování ekonomických zájmů.

Nově by také BIS, Vojenské zpravodajství a civilní rozvědka Úřadu pro zahraniční styky a informace mohly po operátorech požadovat údaje o číslech. "Aby byly schopny přiřadit, které číslo patří komu," zjednodušil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSD), který ve středu v horní komoře parlamentu zastoupil premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD).

Podle Bublana i Antla jde o krok správným směrem, který měl přijít už mnohem dříve. "Je to zhruba dva roky, kdy byl skandál, že se poslouchala čísla bez identifikace a pak docházelo ke zneužití informací," připomněl Bublan.

Třetí zásadní změnou pak pro zpravodajce bude i možnost vyžádat si údaje od Generálního finančnímu ředitelství. Tam však senátní bezpečnostní výbor upozornil na to, že příslušné ustanovení umožní úřadu informace neposkytnout, pokud by mohla být narušena správa daní. Podle Bublana zároveň nikde není upraveno, kdo by případný spor řešil.

Kdo hlídá hlídače?

Přestože novela zákona prošla prakticky jednoznačně, našlo se několik kritiků. Tím nejhlasitějším byla někdejší soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová (za SZ). Podle ní totiž půjde o zásah do svobod občanů, protože tajné služby získají více pravomocí, ale na druhé straně se nezvýší kontrola.

Ilustrovala to právě na možnosti přístupu k databázím operátorů. "Koho bude třeba ztotožnit? Všechny, kteří budou telefonovat? Kdyby o tom v těchto individuálních případech rozhodoval soud, tak by to vymezil," varovala Wagnerová.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

"Skutečnost, že krok B předchází kroku A, mě znepokojuje," přidal se k Wagnerové Ivo Valenta (za Stranu soukromníků), podle něhož jde o návrh psaný na objednávku tajných služeb. Pokud je potřeba jejich posílení dána vnějším ohrožením, nemělo by podle něj Česko raději přijímat imigranty na úkor omezení svých občanů.

S návrhem na zamítnutí se připojil senátor za ODS Jaroslav Kubera. "Dáváme volný šek, žolíka. Protože tajné služby nebudou mít zájem na větší kontrole, než je v kraji zvykem," prohlásil.

"Posouváme pravomoci tajných služeb na úroveň pravomocí policie," oponoval nicméně Chovanec námitkám, že s novými pravomocemi se sníží svobody lidí. Zdůraznil totiž, že premiér Sobotka chce již zmíněnou normu, která po pravomocích zvýší i kontrolu zpravodajských služeb, předložit parlamentu už na podzim.

Nově by podle jeho představ měla po vzoru BIS a VZ vzniknout sněmovní komise pro kontrolu ÚZSI, jež zatím úplně chybí. Kromě poslanecké kontroly by pak měl vzniknout i jakýsi druhý, civilní stupeň, složený z pětice soudců. Jeho členové by měli přístup i do takzvaně živých svazků, což dosavadní způsob kontroly neumožňuje.