Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal zavedení takzvaného kurzarbeitu v Česku. Firmy tak kvůli nedostatku zakázek nebo přírodní pohromě nebudou muset své zaměstnance propouštět, ale mohou jim nabídnout práci na zkrácený úvazek. A stát bude na jejich mzdy přispívat. Zavedení kurzarbeitu přinese od října novela zákona o zaměstnanosti.

Zeman v úterý dále podepsal zákon, kterým se ruší sporný a dosud neúčinný zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

%insert_attachment[59500830] priloha.html%

Zákon začal platit v roce 2006, dosud ale nenabyl účinnosti. Odkládal se čtyřikrát, naposledy loni na rok 2017. Právní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání bude i nadále obsahovat zákoník práce.

Zrušený zákon předpokládal, že úrazové pojištění by zajišťovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pojistné by vybírala jako odvody ze mzdy. Lidem po pracovním úrazu či s nemocí z povolání by hradila rentu.

Shoda na tomto modelu mezi politiky, odbory a zástupci podniků ale nepanovala. Nyní se zaměstnavatelé pojišťují u dvou komerčních pojišťoven - České pojišťovny a Kooperativy, případné odškodné se pak platí z tohoto pojištění.

Zrušení normy by mělo dát prostor k přípravě nového systému. Ministerstvo práce doporučuje, aby úrazové pojištění kvůli pracovním úrazům a nemocem z povolání měla v budoucnu na starosti ČSSZ. Ve hře jsou další tři varianty - vedle ČSSZ je to více komerčních pojišťoven, zdravotní pojišťovny či nová veřejná úrazová pojišťovna.

Schválený návrh také obsahuje pasáž, podle které by měl stát hradit na základě dohody v tripartitě náklady, které vynaloží odbory a zaměstnavatelé na vyjednávání na republikové a krajské úrovni. Organizace odborů a zaměstnavatelů budou ze zákona veřejně prospěšnými právnickými osobami.

Prezident podepsal i centrální registr vybraných přestupků

Úřady budou moct využívat od konce příštího roku centrální registr vybraných přestupků. Registr by podle jeho tvůrců měl pomoci v boji proti drobné kriminalitě, podle kritiků ale v praxi příliš nepomůže.

Za opakované přestupky má jejich pachatelům hrozit vyšší pokuta, trestným činem se ale nestanou, jak to požadoval Svaz měst a obcí. Přestupky by se v registru měly uchovávat pět let.

Ještě letos bude novelou zvýšena maximální výše pokuty v blokovém řízení z 1 000 korun na 5 000 korun, pokud přestupkový zákon neumožňuje uložení pokuty ještě vyšší. V příkazním řízení se sazba zvýší ze 4 000 na 10 000 korun. U mladistvých bude horní sazba pokuty nadále poloviční. Tato změna začne platit do dvou měsíců po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů.

Novela také zvyšuje maximální pokuty za rušení nočního klidu, veřejné pohoršování a neuposlechnutí výzvy veřejné osoby z pěti tisíc korun na dvojnásobek.

Stejná sankce by měla hrozit nově těm, kdo by nerespektovali vykázání z obydlí nebo zákaz styku s ohroženou osobou, a těm, kdo by porušovali pořádek při veřejných sportovních, kulturních nebo společenských akcích. Za toto provinění zatím hrozí pokuta tři tisíce korun.

Recidivistům se o polovinu zvýší horní hranice pokuty, kterou je za přestupek možné uložit. Za opakovanou drobnou krádež by tak zloděj místo pokuty do 20 tisíc korun musel zaplatit až o 10 tisíc korun více. Za opakované založení černé skládky má místo 50 tisíc korun hrozit až 75 tisíc korun pokuty.